Ještě než odletím...

Hezké čarodějnické odpoledne!

S tou pověstně magickou atmosférou, které se potáhne dnešním začouzeným podvečerem společně s vůní opečených buřtů, se mi v hlavě zrodila podivná myšlenka - co si takhle při dnešním dni opředeným legendami a podivnem dát trochu neobvyklý článek, kde ke vší té čarovné záhadnosti přidám i pár svých podivných zvyklostí, i když teda spíš si asi budu jen utahovat sama ze sebe ještě dřív, než osedlám koště :-)

Y Toto čarodějnické vymódění (pomineme-li fakt, že vypadám spíš jako nějaká čarodějnická flundra než ježibaba :-D) z posledního dubna asi před třemi lety (no jo, v jedné hospodě měli tenkrát všechny vyfiknuté čarodějnice útratu za polovic - tam jsem nemohla chybět) je jedna z mála tématických šprochů. Teda až na mou čarodějnici Jiřinu (a ne, fakt to není hledačka vody z kloboukem, jen ji upadlo košťátko), která mi dělala společnost poslední roky na střední z penálu a myslím, že se jí to čarování celkem dařilo, vysvědčení jsem mívala fakt hezké (proč ji vlastně sakra nepovolám, aby mi i teď do indexu přičárifukovala i nějakou tu jedničku? :-D)....

Y A dál čistě z nečarodějnické sféry - nikdy nesním koláč jinak, než že ohryžu okraje a nechám si prostředek na konec. I když mám pak hňacky celé od povidel nebo tvarohu, no a moc kouzelně u toho teda nevypadám...

Y Jsem si jistá, že jsem obdařena zvláštní schopností nechat pojít vše živé kolem mě. Většinou to odnesla snaha  oživit své okolí trochou zeleně (i když teda většinou kytky fakt nepožírám jako na fotce)...

... ale obávám se, že se to vztahuje i na živočišnou sféru, protože moje sebevražedné rybičky, které mi pořád  vyskakovaly ven z akvárka, jsou toho důkazem.

Y Levé oko nedokážu za normálních okolností  zavřít. Ale když sním něco kyselého, mrkám s ním jako o závod - to je kouzlo, co :-D

Y Mám panickou hrůzu z ptáků. A oni ti šmejdi tak rádi nalétávají na můj pokoj. Buď mi vysedávají za oknem (ty dva neřádi na fotce si před ním dali dokonce rande!) a nebo se snaží dostat dovnitř, když zrovna větrám. No hotovej Hitchcock...

Y Když jdu na záchod kdekoli venku (ve škole, v obchoďáku, v restauraci), vždycky si volím kabinku úplně nejvíc vzdálenou, neb si naivně myslím, že je nejméně používanou. Uznávám, že tohle kouzlo teda už fakt moc vychytané není :-D

No to by z dnešního dílu ze seriálu "Téra se (marně) snaží dělat bžundu" stačilo, takže už Vám popřeji příjemné posezení u ohně, na koštěti nebo kde jinde budete dnes večer vysedávat a můžete mi na sebe taky klidně něco naprášit. Páááá :-)

Teplý cizrnový salát

Zdravím Vás a hned z čerstva se Vás optám - máte nějakou zkušenost s cizrnou? Já se musím přiznat, že do nedávna bohužel ne. Ale jakmile jsem ji tuhle zahlédla v "sámošce", už jsem po ní čapla a těšila se, co že to s ní zase budu provádět za psí kusy. A jako první padla volba na jednoduchou a celkem lehkou úpravu, kterou jsem elegantně sfoukla všední oběd a uzmula jen z mála běžných ledničkových zásob. A musím zhodnotit, že u mě tahle cizrnová premiéra velmi zabodovala, protože jakmile se něco tváří alespoň trochu salátově a nemusí to nutně právě ani čerstvě křupat, tak si na tom pošmáknu moc ráda a zpestření luštěninou a balkánským sýrem mi fakt zašmakovalo :-)

Potřebovala jsem:
hrst cizrny, žampiony, jarní cibulku, cuketu, cherry rajčata, olivový olej, sůl, pepř, balkánský sýr

Cizrnu jsem si nechala asi 4 hodiny máčet ve studené vodě, potom jsem ji po dobu asi jedné hodiny vařila. Na pánvi jsem osmahla cibulku, cuketu a žampiony a restovala do zlatova. Na závěr jsem přidala uvařenou cizrnu a rajčata na prohřátí a propojení chutí, osolila, opepřila a podávala posypané rozdrobeným balkánským sýrem.

A teď se budu těšit na Vaše cizrnové dojmy a zkušenosti :-)

Jen tak se courat

Včerejšího teplého dne (hmmm, to zní fakt divně, když to po sobě čtu :-D) jsem se navlékla do zánovních šatů, vytáhla další z oblíbených džínových bund a konečně i můj milovaný košík (aby se tu podobná kombinace v následujících měsících mohla opakovat ještě asi tak stopadesátkrát) a mohla se vydat na cestu směr Brno, kde jsem ovšem nemířila na hokej jako zbytek naší výpravy, ale šupajdila jsem si za Evčou. A couračka po brněnských kočičích hlavách mohla začít. Nohy nás zanesly samozřejmě na zahrádku jedné z kaváren, kde jsme se popraly o poslední tiramisu, osvěžily hrdla a dál se toulaly brněnskými ulicemi. Bosé nohy (čert vem ten monokl přes půl kolena) a takový milá společnost, toť zdařilé sobotní holčičí odpoledne :-)))

šaty - F&F, bunda - Kik, šátek - Reserved, košík - Orsay, boty - Humanic, hodinky - S´Oliver

Jaké bylo sobotní odpoledne pro Vás? :-)

Kus kuskusu na čtyřikrát

Hlad + časový pres = jedině kuskus! :-) 

Jistě ho nemusím nikomu dlouze představovat, zdá se mi, že poslední dobou už se s těmihle pidizrnky setkala snad většina kuchtíků. No a aby ne, vždyť jeho příprava je tak jednoduchá - stačí zalít horkou vodou a nechat pod pokličkou nabobtnat, připravit nějakou tu parádu okolo a může se dlabat. Dobře chutná i za studena, takže takové krabičkové svačinky do světa si o nějakou kuskusovou míchanici prostě říkají. U mě na talíři se objevuje celkem často, zvlášť když nemám náladu na dlouhé vyváření. A už po několikáté je tím vyvoleným právě celozrnný kuskus z Alberta a ani nevím proč. Joo kdybych si tak pamatovala alespoň jeho přesnou cenu, ale je to určitě mezi 30 a 40 Kč, k sehnání je ale už teď vážně skoro všude, co Vám budu vyprávět. Takže bez dalšího okecávání - tady jsou jen tak zlehka čtyři naprosto primitivní úpravy, kterých jsem si dopřávala v posledních dnech.

S jarní cibulkou a vejci na kari

Na lžicí oleje jsem osmahla jeden svazek jarní cibulky. Potom jsem k ní rozklepla dvě vejce a připravila jako klasická míchaná vajíčka. Ochutila solí (konkrétně bambovou solí - koření ze zdravé výživy) a kari kořením a přidala jsem klasicky připravený kuskus. Na talíři jsem si už jen přikusovala čerstvá rajčata.

S červenou řepu

Syrovou červenou řepu jsem oloupala, nastrouhala na hrubo a na trošce cibulky nechala na lžicí oleje krátce osmahnout, potom jsem podlila trochou vody, přidala bobkový list, sůl a pepř a nechala dusit do změknutí. Těsně před tím, než byla řepa hotová, jsem přidala kuskus, stáhla plamen, přiklopila a už jen nechala nabobtnat. Dochutila jsem lžičkou balzamica a navrch jsem si nakrájela trochu párku s vysokým podílem masa.

Tuňákový se zeleninou

Hotový kuskus jsem promíchala s lžičkou dijonské hořčice, konzervou tuňáka a zeleninou - ředkvičky, paprika, rajčata. Na závěr jen posypala řeřichou.

Se sušenými houbami 

Na pánvi jsem si osmahla cibulku, po chvíli přidala sušené houby (které jsem před tím měla asi 2 hodiny namočené ve studené vodě) a šunku. Po osmahnutí jsem jen přidala hotový kuskus, smíchala se lžicí gervais a trochou strouhaného parmazánu.

Jak ho připravujete Vy? :-)

Hnědo - meruňková

Moci vytasit své bělostné nohy ze všech těch silonek, které mi už přes šuplíky přetékají, je nejen že už nutné, ale taky děsně príma. Já si včera s těma svýma sejratýma hňackama vyrazila jen tak v sukni a hnědém zbytku na procházku do města a posezení na zahrádce. Dost možná divnou se bude jevit kombinace s nazutými teniskami, ale mně se šlo jako v bačkůrkách a nakonec se mi to na druhý pohled už nezdálo tak pošahané jako na ten první. Jarní shledání s oblíbenou proutěnou kabelkou jsem provedla s nadšením, navíc vykrojeným trikem mi příjemně foukalo na záda a tak vůbec jsem se v téhle kombinaci cítila prostě jako ryba ve vodě :-)

sukně - Orsay, triko, kabelka - Gate, tenisky - vietnamci, řetízek - Reserved, brýle - Dm drogerie

Taky už nastavujete holé nožky slunečním paprskům? :-) 

Květákové těstoviny s gorgonzolou a ořechovou strouhankou

Dneska žádná velké "dietaření", vážení, tak doufám, že to s nějakou liniářkou nešvihne :-) Tyhle těstoviny sice nepatří k těm úplně nejzdravějším, ale jsou tááák dobré. Slanina, gorgonzola, květák a navrch křupavá strouhanka s oříšky k tomu - no já se zblázním, když se z trouby line ta krásná vůně a zakrojím se do té křupavé parády, mám co dělat, abych jich nezblajzla rovnou celou mísu.

Potřebovala jsem:

balení kolínek, 200 g gorgonzoly, 1 menší květák, 100 g libové slaniny, asi půl hrnku mléka, 1 starší rohlík, hrst vlašských ořechů + salát z mrkve a fenyklu

Květák jsem rozebrala na růžičky a uvařila v osolené vodě. Stejně tak jsem uvařila těstoviny - jen tak na skus. Na sucho jsem si osmahla kousky slaniny dozlatova a do pánve s výpem z ní jsem opekla rozemletý rohlík s ořechy (ty jsem společně před tím totiž jen krátce promixovala v robotu). Všechny ingredience kromě osmahlé strouhanky s ořechy jsem promíchala a zbývalo už jen doladit sýrovou omáčku - v trošce mléka (cca půl šálku) jsem si rozpustila rozdrobený sýr. Pak už jen zbývalo promíchat kolínka, květák, slaninu se sýrovou omáčkou a posypat strouhankou a mohlo se zapékat - konkrétně asi na 200° po dobu 20 až 30 minut. A podávat nejlíp s nějakým salátem, třeba jako já se salátem z mrkve a fenyklu.

Uznávám, že na talíři nevypadají zrovna nejvábněji, o to lépe však chutnaly - navíc když jsem si k nim křoupala salát, byla jsem spokojená skoro jako prase v žitě :-)

Škoda nevyvětrat šaty

Přijde mi škoda nosit v takovém počasí černou. Ještě větší škoda mi ale přijde nechat tyhle šaty viset ve skříni ještě o minutu déle - ty chuděry se tam načekaly už celou zimu, kdy jsem nevěděla, jak s nimi naložit, k čemu si je vzít, abych nemusela být právě celá černá. No tentokrát jsem se to snažila vykompenzovat do té správné jarní roviny džínovou bundou společně se světlými doplňky... Pak by mohla být ještě trochu škoda, že i když jsem se v šatech cítila parádně, tak přeci jen bylo poněkud větrno a při nástupu do autobusu vítr naskytl pohled všem zúčastněným pohled pod ně - cha! ale na mě si nepřijde, protože já pod nimi měla samozřejmě ještě jednu sukni (jsem hold praktická dívka :-D)!

šaty - Apricot, bunda - second hand, kabelka, boty - Reserved, korále, náramek - Six, brýle - NY

A škoda obřích rozměrů je i to, že jsem se ráno snažila rozevlátou pomačkanou sukni šatů vyžehlit a místo toho si jen do látky vypálila obrys žehličky - jooo, to se mi zase jednou něco povedlo. Ale hodlám dělat jakože nic, jinak bych se totiž při takovém krásném dni musela naštvat a to by byla škoda vážně ze všeho největší :-)

Jablečný voňavý perník

Krásně to voní, hotové je to raz dva, bezvadně to chutná a navíc je toho celý plech, takže je možno si dle libosti několikrát přidat? .... Přesně tak, dnešní rychlý perník plný jablek! Ideální buchta na víkend, lepší všední rána či odpoledne s kávou, nasycení rodiny nebo k upečení jen tak, pro radost, chuť a nebo dlouhou chvíli. Zkrátka příležitost upéct něco dobrého, sladkého a navíc voňavého se vždycky najde, no ne? :-)

Potřebovala jsem:

hrnek celozrnné žitné mouky, hrnek bílé pšeničné hladké mouky, půl hrnku krupicového cukru, 2 lžíce datlového sirupu (lze ho nahradit větším množstvím cukru), balíček kypřícího prášku, 4 vejce, půl hrnku slunečnicového oleje, lžičku skořice, lžičku perníkového koření, lžíci kakaa, 8 jablek, hrst mandlových lupínků

Vejce jsem vyšlehala s olejem a cukrem a sirupem. Potom jsem přidala mouky s kypřícím práškem a dál i koření, skořici i kakao, propojila a nakonec přidala i mandle a na drobno nakrájená jablka. Těsto jsem vlila na pečicím papírem vyložený plech a pekla při 180° asi půl hodiny.

No proč se do ní hned nezakousnout...? :-)

Propadla pastelkám

Po tom, co jsem si dnes naordinovala volné pondělí (přece si nenechám nevybranou absenci :-D), jsem se plná energie pustila do ranního cvičení, přípravy oběda a ještě si pro radost upekla chleba. Méně radostně už se věnovala učivu (zápočty záludně číhají za rohem a některé vybafnou i uprostřed semestru - neřádi!), ale odpolední procházka sluncem zalitá mi nemůže nezlepšit veřejnými financemi pokroucenou náladu. Jojo, to slunečné počasí mi dělá ohromnou radost a letos ho čekám nejen že s otevřenou náručí, ale také se zásobou pastelových barev, kterých si teď náležitě užívám. 

kalhoty, kytka - H&M, top, kabelka, řetízek - Reserved, boty - Humanic, brýle - DM drogerie

Co Vy, také jste propadli pastelům jako já? :-)

Kecám z jara

Prostě to zase muselo po nějaké době přijít, nebylo zbytí... Článek teoreticky o všem, prakticky o ničem, aneb pár nic neříkajících fotek, u kterých se vždycky chtě nechtě rozkecám a myslím si bůhvíjak nejsem zase vtipná, je zase tady.

Pár blbostí pro radost - tradiční ikeácká svíčka, protože pálím i z jara, infantilní mašle, na kterou se ukrutně těším, až si ji bodnu do hřívy a pastelový náhrdelník - oboje ze slev v Claire´s / přítel v roli osobního stylisty v Reserved - ale nevděčně jsem jeho kombinacím odolala  / to byl takhle zelený čtvrtek, my v hospodě, stůl se prohýbal pod zeleným pivem a já si usrkávala svůj zelený čaj / kbelík kukuřice sněden tradičně skoro už u reklam

Dala jsem se na květenu! Do Lidlu se vyplatí vyrazit ve čtvrtek už jen pro svazek barevných tulipánů... (protože jinak je tam strašně moc akcí-z-letáku-chtivých)

Dokonce jsem si jedny tulipány vysadila i v pokoji a úspěšně je neumučila - dost dobrý na takovou mučitelku zeleně! Pracovní název - rozvíjej se poupátko (poslední fázi oškubaných a uschlých květů jsem si odpustila :-D)

A už mi z toho občas i jebne, že se snažím kytky malovat i na nehty, naneštěstí to vypadá jen jako nepovedené barevné fleky

Kraví fusky a mlíčko oblíbené už od dětství - jen zabučet.... / Přeslazenému mlíku neodolám jednou za čas i od strejdy Millera, zvlášť sklenku zeleného pistáciového si vyzunknu tuze ráda / A když jsme u těch sladkých čuňáren, tak jsem nedávno dostala takovou hroznou chuť na bavorský vdoleček, že jsem si připravila takový expres z rozfiknuté koblihy s vanilkovým pribináčkem navrch, jako mi to servírovala moje prababička :-)

A jestli to ještě nevíte, tak se stanu velkou pěstitelkou melounů! :-D Semínka zasety, dokonce takový obr pytel substrátu jsem kvůli těm pár čudlíkům pořídila a už lezou, huráá :-) Teď se opírají o "šprdlení", tak doufám, že při takové péči se urodí velká zásoba pořádných a slaďoučkých obrů :-D

Čas od času instagramuju, i když jen tak aby se neřeklo, že nejdu s dobou :-D / bratřík slavil narozeniny a já se ujala pečení dortu, takže to chudák (dort i brácha) odnesli takovou retardovanou placatou napodobeninou hokejisty :-D / a závěrem kterak se dnes spokojená Téra z prvního kolového výšlapu vrátila

No opět z toho vylezlo bejkáren, až běda :-) ... Zítra jsem tu opět jako na koni a snad i s o něco méně nalblým článkem - mějte se :-)

Šaty samou růži měla

Ani dnešní ochlazení mi nemohlo zabránit obléct se do šatů. Zkrátka když mám šatovou náladu, tak přes to nejede vlak a já se do nich navlékám, i když silnější punčochy společně s kabátem byly prostě nezbytné. Ale dnešní oslavování svátku dědečka Jarouška bylo vhodnou příležitostí právě pro tyhle staré šaty plné růží, a to třeba i pro jejich rozevlátou sukni, díky níž nebylo snad ani tolik vidět, jak moc jsme se na obědě nažuchla :-)

šaty - second hand, bolerko - Takko, šátek - H&M, kabelka - Orsay, boty - Deichmann

Jaký model jste pro dnešní zamračenou sobotu volili Vy? :-)

Špenátové lívanečky s uzeným tvarohem

Tomu říkám ideální lehký jarní oběd nebo večeře. Špenát mám fakt ráda a v podobě placiček to byla příjemná změna. A už jste objevili kouzlo uzeného tvarohu? Pokud ne, tak Vám můžu za sebe rozhodně doporučit, abyste ho v Lidlu přihodili do košíku. Je moc dobrý jen tak na čerstvé pečivo, do salátů nebo právě k těmhle lívanečkům pasoval fakt skoro jako zadek na hrnec obligátně řečeno :-)

Potřebovala jsem:

dvě hrsti listového špenátu (mraženého povoleného), 2 vejce, půl šálku celozrnné špaldové mouky, půl šálku mléka, lžičku bezfosfátového prášku do pečiva, stroužek česneku, sůl, pepř, uzený tvaroh navrch

Špenát jsem v trošce mléka rozmixovala, přidala vejce, mouku, prášek do pečiva, sůl, pepř a prolisovaný stroužek česneku a promíchala. Na rozpálené pánvi jsem na kapce oleje smažila malé placičky z obou stran, které jsem na závěr zdobila rozdroleným uzeným tvarohem a k tomu si udělala rajčatový salát s bazalkou. 

Toť za dnešek ve zkratce vše, mějte krásný víkend! :-)

Bílo - černo - svítivá

Za dnešek odškrtávám návštěvu mého milého pana doktora, údiv nad tím, kolik lidí se v poledne peče v bundě, první a asi poslední vysokoškolský výlet, jak jsme nazvali dnešní exkurzi v Lázních Bohdaneč, zjištění, že v hospodě u školy, kterou jen míjím cestou na autobus, mají celkem dobré pivo, dlouhou procházku, až jsem chodila zvelebila novými puchýři, a mimo dalších ptákovin i nazutí do nových nepřehlédnutelných tenisek. A když se ráno neslo v ukrutném fofru, stihla jsem si bez velkého dumání obléct jen černo-bílou klasiku a běžet. Ale i tak se mi opět potvrdilo, že ty nejjednodušší kombinace bývají právě těmi, ve kterých se cítím nejlépe.

kalhoty - Zara, boty, krajkové triko - H&M, kabelka - House

Co za dnešní prosluněný den odškrtáváte Vy? :-)

Křupavé celozrnné rohlíčky

Pro domácí pečivo mám fakt ukrutnou slabost. A zrovna nedávno jsem si říkala, že už jsem dlouho žádné neuplácala, takže žádné váhání a rovnou jsem se pustila do voňavých rohlíčků.

Inspirace receptem na Apetitonline.cz

Potřebovala jsem:

250 ml vlažné vody, 1/3 balíčku čestvých kvasnic, lžičku cukru, 250 g celozrnné špaldové mouky (lze použít i jinou celozrnnou), 150 g bílé hladké mouky (+ mouka navíc na podsypání a lžíce do kvásku), 4 lžíce olivového oleje, 1 lžíce vinného octa, lžíce soli, lžíce sušeného tymiánu, 5 lžic lněného semínka, 2 lžíce dýňových semínek, 1 vejce, hrubozrnnou sůl na posypání

Do vlažné vody jsem rozdrolila kvasnice, přidala lžičku cukru a lžíci mouky, rozmíchala a nechala na teplém místě napěnit. Mezitím jsem si navážila mouky, přidala jsem olej, ocet, sůl, bylinky a semínka, promíchala a po chvíli přidala i "vzejitý" kvásek. Prohnětla jsem v celistvé těsto a dala na teplé místo vykynout (asi hodinku) a během kynutí jsem těsto asi 2x nebo 3x propracovala. Po vykynutí jsem ho rozdělila na dvě části a každou vyválela do kola, které jsem rádýlkem rozdělila na 8 dílů a od širší strany směrem k prostředku motala rohlíčky. Ty už jsem jen vyskládala na plech, potřela rozšlehaným vejcem a posypala solí a dala péct na 220° po dobu asi 20 minut - zkrátka než rohlíčky zezlátly. Nechala jsem je vystydnout na mřížce.

Výsledek byl ještě lepší než jsem čekala. Po vytažení z trouby jsem nedočkavě zblajzla několik ještě horkých kousků, pak krátce dumala a hned zadělala na další várku, která se rozhodně neztratila. Rohlíčky byly fakt krásně křupavé a úplně v pohodě jsem pár zbylých posvačila druhý i třetí den, pro trochu vzpruhy je stačilo jen krátce rozpéct. Převaha celozrnné mouky nebyla na chuti vůbec znát, kam se hrabe nějaká přibarvená kaiserka. Bez posypypání solí by byly určitě i úžasné s marmeládou, mě moc šmakovaly jen tak samotné a nebo s trochou másla, nic víc k dokonalosti nepotřebovaly.