Na Mňágu a Fixu

V rámci dalšího kulturního vyžití o víkendu jsem zavítala v sobotu na koncert. A byl to fakt boží koncert. Do Pardubic nám dorazili moji velcí oblíbenci z Mňágy a Žďorp a společně s nimi domácímu publiku zahrála i Vypsaná fixa. No tomu říkám hudba dle mého gusta, ve společnosti obou kapel to musel být zákonitě pohodový večer. A taky že byl. A proto jsem neměla ani náladu nějaký veliký parádění a natáhla jsem džíny, obyč svetr a bolavý krk jsem ověsila šátkem s veverkama. Toť vše a mohla jsem vyrazit pět z plna hrdla....

... třeba jak svět je jenom hodinový hotel nebo že i cesta může být cíl. No hulákala jsem si v davu jako na lesy, až jsem ráno pomalu mluvit nemohla. A fotka nevalné kvality nesmí chybět. No zkrátka koncert to byl fakt výborný.

A abyste věděli, tak já si teď nejspíš někde šmajdám vánoční Vídní. A hnedle jak se vrátím dom Vám o tom všem budu zase jistě rozsáhle vyprávět. Tak se mi tu zatím mějte moc hezky, pa! :-)

Zázvorový dort se sušenými šveskami

Všude je plno bacilů, každý druhý "pšiká" o stošest a chřipka lítá vzduchem. A co je nejlepší na bacily? Zázvor! Ten vyžene kdejakého neřáda. Obvykle se teda nasazuje formou čaje, ale co si rovnou neupéct zázvorový dort? Zvlášť když jde o zdraví! :-))) Takže do jedné ruky kousek dortu, do té druhé třeba i ten čaj, s kapkou slivovice třeba - kombinace lepší než paralen.

Potřebovala jsem:

150 g sušených švestek, 200 g mouky (100 g špaldové celozrnné, 100 g hladké), lžičku bezfosfátového prášku do pečiva, 3 menší jablka (nakrájená na malé kousky), hrst sekaných mandlí, 2 vejce, 100 g másla, 100 g třtinového cukru, 3 lžíce tekutého medu, 1 lžíci drcených lněných semínek, 30 g čerstvého zázvoru (strouhaného na jemno), lžíci sušeného zázvoru, lžíci citronové kůry + ledové kaštany na polevu

Nejprve jsem sušené švestky zalila horkou vodou. Potom jsem si přiravila lněná semínka - zalila jsem je asi 3 lžícemi vody a nechala bobtnat. Pak jsem si připravila "mokrou" směs - rozehřála jsem máslo, smíchala s cukrem, medem a až trochu vychladlo, tak i s vejci, přidala jsem i nabobtnalá semínka. Švestky jsem slila, nakrájela na malé kousky a smíchala s moukou, jablky, mandlemi, zázvorem, citronovou kůrou a závěrem promíchala i s mokrou směsí. Pak jsem těsto už jenom šoupla do formy a pekla na 160° asi 40 - 50 minut, zkrátka než na špejli neulpělo vlhké těsto. Nechala jsem zchladnout, vyklopila a pocákala rozehřátými ledovými kaštany. A hotovo.

Opravdu Vám jeho přípravu můžu všema deseti, cooo deseti - dvaceti, doporučit, protože chutná fakt šmrncovně, až jsem fakt nečekala, že by mohl být takhle dobrý. Tak třeba Vás taky tak mile překvapí :-)

Jak jsem pařila v Praze

To mi takhle jednou přišel mail. A ne jen tak ledajaký. Od samotné Lucky z ZivotPodleLucie.com. A že mě zve na akci Pařba v Praze, kde si budeme moct dát s dalšíma holkama z blogů společně do nosu a ve 4 různých pražských klubech. Hohooo, tak to si teda nechám líbit. Navíc mamince a blogerce roku se neodmlouvá, ne? Takže jsem vehementně kývla. A záhy vehementně dumala, co si sakra obleču? No jedny nové šaty dilema rozlouskly, takže jsem mohla v pátek nasednout na vlak a o dvě hodiny později se nadechnout pražského vzduchu. Zajištěno mi jako silně mimopražské bylo i ubytování. Jen jsem se cestou dozvěděla, že na hostelu budu vlastně sama. Což byl teda fakt, co mě mírně znervóznil. Přeci jen velkoměsto dokáže samotné vesnické dívce trochu nahnat. A zvlášť takové, co je taková posera a streser. No nic, přeskočme část mých všemožných obav a katastrofických scénářů, prostě jsem se dokázala dopravit na pokoj a s třesem v rukou si klečíc u malého zrcadla nakreslit nějaký večerní obličej, učesat drdol a vyrazit.

Aby ta debilní sněhová vánice mohla tu snahu zbabrat. No nic. S holkama jsme se šťastně a zmrzle shledaly a vyrazili vstříc prvnímu baru Sky. A tam se konala ona magická hodina neomezená konzumace vína. A víte co? Já vyzunkla jen jednu skleničku. Taková škoda. No nic, aspoň se mi do dalšího klubu Nebe šlo jistým krokem a nezřítila jsem se tam hned po schodech jako zralá hruška. Jen jsem kultivovaně hrcla za další stůl a mohla pokračovat v tom holčičím švitoření (no to zní hrozně, jako bychom byly nějaký vlaštovky :-D). První dva kluby hodnotím jako ideál - relativní klid a tak vůbec. Když jsme se pošouply dál do třetího klubu už v mírně osekaném počtu, hlasivky dostaly na prdel. Ale asi jsem měla míň mluvit, víc pít a trsat a třeba bych pak neměla námitek. Váhala jsem, jestli už toho vlastně nemám plný vinty a nemám se odebrat bát na pokoj. Ale kousla jsem se a že teda ještě prubnu klub čtvrtý, co měl být hřebem večera. Mecca, kde měl taky vystoupit Rytmus. Ale když jsme dorazili na místo, zhodnotila jsem stav jako "nic pro mě", pobyla už jen chviličku, rozloučila se se zdravým jádrem, co vydrželo, a mazala na hostel. A že jsem ten strašpytel, tak jsem si cestou málem nadělala do vínových punčošek. Teda strachy myslím.... 

Ty, co už z mého vyprávění alá "vesničan ve městě" dřímají nudou, potěším - už budu končit. Chci totiž už jenom říct, že jsem ráda, že jsem do Prahy vyrazila. Že jsem poseděla s holkama. Že si mě Lucka vybrala, pozvala a já si mohla jen potvrdit, jaká je to čupr baba. A jestli si někdo ocenit zasloužil, tak právě ona.... I že jsem nakoukla do Kýblu, který celou akci pořádal. A taky že jsem toho nevypila tolik, abych do jiného kýblu musela strčit po ránu rovnou celou hlavu. Že jsem na skok omrkla vánoční Prahu. A že jsem v pátek večer neležela doma u televize v teplých ponožkách (i když teda při přesunech z baru do baru by se teda dost šikly!). Celému projektu Párty Kýblu fandím. Navíc kluci, co to všechno spískali, jsou velcí sympaťáci. A myslím, že jejich nápad třeba na Párty v Tatrách by se mohl mnohým z Vás taky zamlouvat.

Všechny zúčastněné holky z blogů: 

www.udvouverunek.cz,

angel-fashion-inspiration, 

theblondieverse.com, 

justbeyourselfbypetra, 

Dvetricitky.cz 

Zivotpodlelucie.com

Závěrem poděkuji Martě, za to, že se táhla s foťákem a já jí takhle teda můžu čmajznout fotky. A taky Vám, že tu jste se mnou a Váš zrak doputoval třeba až sem. A taky přeju krásnou druhou adventní neděli!

Mimochodem jakou večerní zábavu upřednostňujete Vy? Chodíte rádi do klubů? Jaký třeba nevynecháte v Praze? A nebo máte radši jiný program? :-)

Učiněný anděl

No jo, celá já. A včera jsem se mohla náležitě andělsky projevit. Tak jsem se nakulila do nepočítaných vrstev svetrů a vyrazila obcházet pár dětí v malé vísce, rozdávat radost a ztělesňovat učiněné ctnosti. No trochu silná slova na to, že ze mě po poslední návštěvě táhla slivovice jako ze starého ochlasty :-D  Ale odmítnout do "jedné nohy" mnohdy fakt nešlo. A někde i do druhé. Samozřejmě jsem i vyslechla jsem několik "mik, miku, mik, miku..." a taky jak ztratil plášť samozřejmě.... Rozdala i pár mandarinek, i když jsem se často divila, jak štědrou nadílku dětí mají - leckde jsme rozdávali třeba i několik tašek pro jedno dítko, kde nechyběla i spousta hraček. No každého věc. Každopádně po tom, co nám kupa dětí slíbila, že už nebudou zlobit, odmlouvat, nebudou si kousat nehty a třeba naopak že budou jíst u oběda maso a chodit včas spát, můžu šíření dobra považovat za uzavřené :-D Jinak navlečená jsem teda byla vážně do mnoha vrstev, abych neofoukla, takže vypadám trochu jako bílá kulička :-D Ale jinak mi krásně posloužila noční košile od mé milé "tchýně", takže díky jí :-)

Uznávám, že ten kalendář s nahotinami v pozadí mírně kazí dojem andělského fota :-D

A když jsme teda už u toho, tak tady i naše celá banda i můj Mikuláš... Doufám, že Vy všichni jste byli po celý rok hodní a tak Vás včera nadílka neminula :-) No a já letím zabalit posledních pár věcí a vyrážím do Prahy a něco mi říká, že to bude velkééé. Tak se mějte a zase příště, pa :-)

Holiny s kapkou růžové

Už se dočkaly i mé gumáky a konečně jsem je vyvětrala. Teď jsou teda jako správné holiny celé od bahna a stále marně vyčkávají, až je konečně umyju... No ale tady ještě v relativně čisté podobě. Navíc jsem do nich zaplula s žůžovoučkými nadkolenkami. Ty mi totiž ladí k hučce, takže to je bez debat....

pelerína - Gate, holinky - Reserved, kabelka - H&M, šála - Deichmann, baret - F&F, sukně - NY, podkolenky - Primark

A pak jsem chtěla už jen takovou věcnou - v panelu nahoře jsem přidala záložku s Tipy na jedlé dárky, tak třeba se bude někomu hodit. Určitě tu vyrojí i další podobné články, protože mám poznamenáno hned několik receptů, které by se k obdarování mohly šiknout... No a teď už pomažu, musím si jít vytvořit na hlavě nas..štvanou ovci, abych mohla večer obcházet děti jako kudrnatý anděl. Mějte se! A bacha.... :-)

Předvánoční müsli tyčinky

Ještě než budu do trouby ládovat plechy plné voňavého cukroví tu mám něco co nevoní o nic méně a zároveň vehementně nerozhoupá ručičku na váze a neodstřelí knoflík z kalhot. Možná. Zkrátka jsem se pustila do domácí verze müsli tyčinek. A ty jsou vždycky dobrá volba. A když jsem se do něj zase nacpala perníkové koření, skořici, med, sušené švestky a další dobroty, z dobré volby se zákonitě musí stát něco co volá: "jdi se bodnout rádoby zdravá twiggy, piggy či jak se všechny tyčinky jmenujete". 

Potřebovala jsem:

asi hrnek ovesných vloček (půl na půl jemnější a větší), půl hrnku slunečnicových semínek, 2 lžíce chia semínek, 2 lžíce másla, 3 lžíce kokosového oleje, 3 lžíce medu, 150 g sušených švestek, 1 lžíce vody, 1 lžíce perníkového koření, 1 lžíci skořice, sáček vanilkového cukru

Nejprve jsem rozpálila troubu na 180° a nechala v ní na sucho opražit na pečicím papíře ovesné vločky společně se semínky, aby zezlátly a rozvoněly se. V kastůlku jsem zahřála máslo, olej a med. Sušené švestky jsem rozmixovala společně s troškou vody a pak přidala k rozehřátému máslu, oleji a medu. Smíchala jsem s kořením, vanilkovým cukrem, vločkami a semínky, až vznikla kompaktní hmota. Tu jsem obrácenou stranou lžíce "uplácala" zpátky na pečicí papír do zapékací formy a pekla asi 20 minut. Po vyjmutí z trouby jsem nechala vychladnout v lednici a nakrájela.

A nejen že jsou výborné sami o sobě, ale mají i několikero možného využití. Snadno je čapnout a pyšně nést druhý den do školy, do práce nebo na cesty. A nebo co je šoupnout do nějaké krásné krabičky (mimochodem takové na cukroví jsem viděla včera fakt krásné v Nanu Nana asi od 50 Kč), ovázat pentlí a věnovat je někomu milému k Vánocům? Nebo že by je pozítří přinesl třeba Mikuláš? Nebo si je zkrátka upéct jen tak pro radost pro sebe, jak je libo :-)

Na kukandu u mě doma - už to svítí, už to bliká...

a ČEZ si mne ruce.... První adventní neděle, jupí! Konečně se můžu pořádně projevit jako správný vánočno-holik. Takže jsem z půdy stála všechny loňským prachem potřísněné dekorace a pokojem mi "zavoněl" můj malý umělý pidistromeček. A po půl hodině se nám podařilo i rozmotat obří klubo světýlek - to byl hlavolam, kam se hrabe nějakej ježek v kleci. Takže já jsem připravená, jak na advent, tak na to, pozvat Vás k sobě na kukanou. Máte totiž jedinečnou možnost zastihnout můj pokoj těsně po úklidu, jestli se dá tomu drobnému pofackování a povrchové debordelizaci dá vůbec říkat. Nebydlím v žádném sídle, mám takovou malou světničku, ale mám to tu moc ráda a nic mi nechybí. Takže pojďte dál, ale boty si zujte - přece jsem nevysávala jen tak zbůhdarma :-D

Chuděra malej, zelenej, opelichanej pamatuje už několikery vánoce. Tak už je trochu z formy. 

Medvěd s hučkou nesmí chybět jako bižu hlídač....

Ať žije Ikea aneb mám z ní vše, co jde. 

Prej že červená je nevhodná na spaní. Já teda nevím, ale pod mou červenou šikminou se mi spí většinou tuze dobře...

A zrcadlo jsem si taky "obtáhla" nějakým tím blikátkem. A při každém pohledu se můžu cítit jako celebrita. Tak! :-D 

Tak díky za návštěvu, přijďte zas :-) A ať Vám ta první svíčka dneska hezky hoří. Pa! :-)