Opeřená

Při těch dnešních tropických teplotách jsem měla chvílemi pocit, že se mi zavaří mozek, zvlášť když jsem dopoledne trávila učením a sluněním zároveň... A když jsem se odpoledne chystala na rodinnou oslavu, poslední, po čem jsem toužila, bylo navlékat se do něčeho komplikovaného, a tak jsem vzala za vděk těmito letitými šaty, bůhví kde jsem na nich vůbec byla, mám je už hrozně dlouho.... Ale jsou krásně vzdušné, příjemné a hodí se mi k peříčkům, které se mi tak zalíbily. Takže ještě před tím, než si půjdu nějak zchladit mysl, ukážu Vám alespoň pár fotek.

Snad jste si i Vy dnes užili sluníčka, které nás nejspíš zase na pár dní opustí...

Košile po domácku

Poslední dobou se mi začínají víc a víc líbit košile bez rukávů. V obchodech jsem jich objevila hned několik, které mě zaujaly. Třeba v Gatu různě barevné a dlouhé nebo v HMku bílé, zdobené....

... ale nakonec jsem odolala a s žádnou si z obchodu neodkráčela. Místo toho jsem zapátrala v útrobách své skříně a objevila nevyužitou starou bílou košili...

... a té odpárala rukávy, maminka zaentrlovala a hurá! Výsledkem jsem nadšená. Už se těším, až si límeček ozdobím nějakou mašlí nebo šátkem a navíc absenci rukávů při letních teplotách určitě ocením....

Uvedené fotky kvalitou příliš neoplývají, fotila jsem je v procesu párání narychlo, ale košile v akci bude jistě brzy následovat.

Líbí se Vám tenhle typ košil?

A zase ty květy

Zdravím Vás!

Jak vidno, tyhle divoké kalhoty u mě teď bodují, mám chuť si je obléct pokaždé, když mě ráno tahají z postele sluneční paprsky, třeba jako dnes i o víkendu. Skamarádila jsem je se svetříkem ze sekáče a mám dojem, že si celkem porozuměli....

A protože jsem o víkendu zavítala i do pár obchodů, nezůstane ani Vašemu zvídavému oku utajeno, co společně se mnou odcházelo. V Mixeru, kde je na spoustu letních bot citelná sleva, jsem ukořistila béžové sandálky, které se v parnu rozhodně neztratí a radost mám hlavně z toho, že byly zlevněné na pouhé dvě stovky. A v HMku jsem pak neodolala kalhotám, ve kterých se Vám jistě brzy předvedu. Mrkněte, mají je i v jiných barvách a taktéž za příjemný peníz....

Čím jste si v poslední době udělali radost Vy? :-)

Už žádné citrusy!

Ne že bych neměla ráda tropické ovoce, ale radši si pomeranč dám ke svačině než abych si ho pěstovala v podobě pomerančové kůže na stehnech. Jak s celulitidou zatočit je věčné téma, které se stoupajícími teplotami vyskakuje jako noční můra na mysl asi mnoha z nás. A abych s klidem mohla vyrazit v kraťasech nebo krátké sukni, pořídila jsem si na doporučení mé milé kavárenské povalečky jednoho malého pomocníka. Je jím Balea sprchový gel proti celulitidě.

Při jarním brouzdání regály drogerie a zkoumáním podobných výrobků vyvstává na mysl otázka "Může sakra tohle vůbec nějak pomoct, kromě toho, že mi trochu odlehčí peněženku?". A jak si na ní po poctivém čtyřtýdenním používám odpovím? Jednoduše: "Může". Nevěřím v zázračné účinky gelu, který sice osvěžuje, příjemně voní a skvěle pění, ale podle etikety má tak zázračné složení, že bych se jím při opravdovém plnění všech funkcí musela namazat od hlavy až k patě. Oceňuji však obsažená peelingová zrníčka. Ale co dělá tohohle pomocníka tak užitečným je určitě masážní hlavice. Gel se pomocí ní krouživými pohyby aplikuje na problematické partie. Musím se přiznat, že při prvních pokusech jsem se po provedení masáže cítila jako poškrábaná od pořádně zuřivé kočky, ale záhy jsem zjistila, že je potřeba gel nanášet na navlhčenou pokožku, pak totiž vytvoří pěnu a o nepříjemném škrábání nemůže být řeč, ba dokonce se aplikace stala příjemnou. A jeho účinky? Úplného hloubkového zbavení všech nedokonalostí se od něj nedočkáme, ale fakt je ten, že pokožka je po něm nádherně hladká, vypnutá, o poznání pevnější na omak i pohled. Jen si přímo žádá o namazání pořádným krémem, ale to nevidím jako velké mínus, protože to stejně po koupeli provádím tak jako tak. Co ještě dodat? Jen to, že je k sehnání v DM drogeriích v regálu sprchových gelů za 69 Kč.

Takže pokud proti celulitidě zbrojíte, je tenhle gel dobrá pomůcka a pokud se k němu přidá pohyb a správná životospráva, věřím, že vytouženého cíle se dočkat můžete. Pokud se spokojíte jen s ním, alespoň drobné zlepšení se dostaví snad také. Jeho hlavní výhodou je určitě masážní hlavice, ve které tkví jeho přednost. 

Máte Vy nějakého ozkoušeného a osvědčeného pomocníka v boji s pomerančovou kůží?

Česílko

Krásné pondělí, milí zlatí!

Taky se na Vás to jaro podepisuje na zálibě v barvách jako na mě? Dost možná, že dnes zalíbení v mém oblečku najdou pouze fandové žab, vodníků nebo ledových, ba až zmrzlých nohou. Já ho ale v těchto barevných punčoškách z Claire´s našla, jsou příjemné na dotek, nekoušou, nesklouzávají, dají se dobře vytáhnout, nezatrhávají se a navíc byly za takový příjemný peníz. Doplnila jsem je volnými šaty, které snesou nedělní porci výborných chlupatých knedlíků od babičky aniž by mě někde něco škrtilo nebo omezovalo v nášupu :-)

A co Vy a barevné punčošky, vlastníte nějaké nebo se s nimi vůbec nekamarádíte? :-)

Crumble s jablky a malinami

"Krambl" byl jeden z receptů, které jsem chtěla už dlouho vyzkoušet. A když se snoubilo volné odpoledne, chuť na sladké a vanička čerstvých malin a pár jablek, otevřela jsem kuchařku, hledala recept, abych si to pak stejně udělala tak trochu po svém. Bílou mouku jsem totiž nahradila ovesnými vločkami, vynechala sušenky a pokrátila množství cukru, abych si po spořádání skoro celé várky nemusela připadat tak provinile. Omluvte mou neskromnost, ale musí jít stranou, když Vám chci říct, že jsem se oblizovala až za ušima. Máte rádi ovocný koláč s drobenkou? Tak si odmyslete to přebytečné těsto, zbyde jen ta dobrota v podobě ovoce a drobenky - jedním slovem crumble a druhým dobrota :-)

Na menší zapékací misku jsem použila: 5 jablek, pár čerstvých malin, lžičku skořice, pár kapek vanilkového extraktu, asi 80 g másla, půl šálku ovesných vloček, 3/4 šálku celozrnné pšeničné mouky, půl šálku třtinového cukru

Pokrájená jablka jsem smíchala s malinami, skořicí, vanilkovým extraktem a trochou cukru a směsí vystlala zapékací misku. Ze zbytku surovin jsem tvořila drobenku - rukama prohnětla povolené máslo, mouku, cukr a vločky, které od oka přidávala tak, aby vznikla požadovaná hrudková konzistence. Přesypala na ovoce a šup s tím do vyhřáté trouby péct tuhle dobrotu na 200° asi půl hodinky než je povrch křupavý a zlatavý a ovoce pustí sladkou šťávu.

Tenhle britský recept se na ostrovech často podává prý se sladkou vanilkovou omáčkou, tím jsem se však neinspirovala, spíš jsem okusila nejdřív samotné nebo doplněné bílým jogurtem, který směs ještě krásně zvláčnil a doplnil slaďoučké ovoce. Mám jen jednu špatnou zprávu, nedovedu Vám totiž říct, jak chutná studený, protože jsme se do něj pustili hned po upečení tak vehementně, že prostě vychladnout nestačil. A co se receptu týče, fantazii se meze určitě nekladou, stačí použít nějaké šťavnaté ovoce, klidně víc druhů dohromady, určitě to nebude na škodu. A do drobenky se určitě hodí i rozdrobené sušenky, oříšky nebo jí třeba ochutit skořicí nebo vanilkou.

Co říkáte, okusíte? Já jsem si jistá, že pokračování tohohle rychlého a lehkého dezertu na sebe u nás nenechá dlouho čekat.

Zakousla krtka

Přesně tak se říká u nás doma takhle červeně namalované puse. Já objevila kouzlo jménem tužka na rty a už nechci jinak namalovanou pusu :-) K ní kalhoty, které toho už hodně pamatují. Dala mi je teta, když mi bylo nějakých 13 let, v té době jsem zrovna barevné široké kalhoty nosila často. Od té doby mi ale ležely ve skříni, úspěšně odolávaly tříděním šatníku a vytáhl je snad jedině můj brácha, když mu posloužili jako součást retro oblečku. Ale vzala jsem je na milost a dokonce se mi líbí, i když je to v současné módě úzkých nohavic trochu mimo mísu :-)

A já pádím vařit oběd, mějte krásnou sobotu, drazí! :-)