neděle 30. března 2014

Procházka jarní Wroclawí


Blogový plán je pro příští dny naprosto jasný. Neb jsem se dnes navrátila z báječného víkendu stráveného v krásné polské Wroclaci, budu Vám tu o ní rozjímat. A že se mi zážitků, fotek a vjemů nastřádalo požehnaně, hodlám Vás pořádně zavalit. A začnu jen tak zlehka Co třeba takovou jarní procházku? 


Wroclaw, či chcete-li česky Vratislav, je fakt krásný město. Až jsem byla překvapená, jak moc. Osobně mám ten dojem, že všeobecně se tak "nosí" jezdit západně. Londýn, Paříž, Vídeň. Pochopitelně. Sama mám takové tužby. Ale co by ne i na druhou stranu? Na víkend do Polska? "Proooč? Co tam?".... "To co jinde a ne-li líp!". Navíc je to co by šutrákem dohodil. Od nás z východních Čech tuplem. Ani ne tři hodiny jízdy autem. A přitom tolik parády.


Už na první dojem na mě Wroclaw dýchla takovou pohodovou atmosférou. Že by za to mohlo to jaro ve vzduchu? Nevím. Každopádně toho uvolněného pocit jsem se nemohla zbavit po celé tři dny. Město to není kdo ví jak velké, něco přes 600 tisíc obyvatel. To nejhlavnější se dá v klidu obejít pěšky. Ale taky dost velké na to, aby nabídlo vše, co potřebuju k takovému výletu přesně podle mých představ. 


V první řadě třeba krásné historické centrum. Joo, informovala jsem se samozřejmě předem, ale stejně jsem byla překvapená. Moc mile. Třeba budova radnice. Ta přímo volá k focení ze všech stran, fešanda jedna. Tyčí se uprostřed hlavního náměstí, tedy na Rynku Glównym... 


Z čeho jsem si sedla na zadek? Univerzitní čtvrť. Část města kolem řeky, na ostrově, ověnčená mostky. V létě brázděná loďkami. Škoda, že teď ještě ne. Svízt si zadky po Odře a kochat se krásou téhle staré krásy by nebylo vůbec od věci.... No nic, radši vzhůru na Ostrów Tumski!


A tak vůbec, Wroclaw je tou vodou obehnaná ze všech stran. A řeka alejemi a parky lemovaná úplně láká k dlouhým procházkám. A rozjímání na lavičce.... 


Mé lajcké oko by mohlo jen tak z rychlíku taky stav ohodnotit jako "hafo kostelů". A hlavně toho hezkého červeno-cihličkového stylu. No jsem prostě architektonický expert. Takže svůj odborný výklad zkrátím.


A radši Vám ukážu další krásy města, kterak jsem se je urputě snažila zachytit skrz objektiv svého stařičkého foťáku. Sledujete na ten profesionální styl? :-D Dřepnout si, opřít o zábradlí nebo kolemjdoucího a říkejte mi profíku! 


Hezké nejen z podřepu, ale i z výšky. Víte, já na ty výšiny moc nejsem a se svými závratěmi jsem ráda, že si stoupnu na špičky či třetí špricle žebříku. Ale docela jsem se pochlapila, když jsem vyjela až na střechu místního obchodního domu Renoma a že se budu kochat výhledem. Samozřejmě s pořádným odstupem od zábradlí.... To jsou panorámata.


A to nejlepší skoro na závěr. Mé infantilní já jásá. Na řadu přichází totiž jedna z nejmenší, nejroztomilejších a nejkouzelnějších atrakcí města. Trpaslíci! Bylo jich plné město. Dohromady snad něco přes 200! A nějaké se nám podařilo v ulicích dohnat. I když ty mršky jsou někdy pěkně schovaní. No nejsou k sežřání?
"zaberte, kucííííí"
a nejhezčí opilci! :-)
K zastavení nás taky nalákal památník na kopci nad rozlehlým parkem, kde se to s nedělním odpoledne hemžilo cyklisty, běžci či "piknikisty".... 



Za nakouknutí určitě stála i Hala Ludowa. V přilehlém parku se skrývá navíc Japonská záhrada, Zoo i Dinopark. A ta zeleň vůkol....


A i mimo Wroclaw jsme zavítali. Cestou jsme si udělali malou zajížďku a zastavili jsme se v malé vesničce Miedzygórze hledat vodopády. Přivítala nás taková půvabná horská vesnička s úžasnou atmosférou. Pár chalup, místní u píva na sluníčku a do toho dva blázni s foťáky na krku fotíc vše kolem.... No ale než jsme vodopády našli, aspoň jsme se pěkně prošli, bylo to tu fakt kouzelné.


Ale vodopády, ehm teda ten trochu větší čůrek, jsme šťastně našli, tak se mohlo jet dál... 


Nebolí Vás už takhle náhodou nohy? Mě teda už docela jo. Nezdá se to, ale člověk se našmajdá. Takže by bylo celkem fajn vyhodit je na kanape a načerpat síly. Příště si třeba vyrazíme z kopejtka. Výlet jsme pojali nejen jako hon za krásami města, ale taky za nabráním sil třeba u hrnku kafe, ochutnáním a návštěvou nějakých příjemných podniků u místního zlatavého moku. A tak u toho zase třeba na viděnou příště, budete-li chtít :-)

čtvrtek 27. března 2014

Skvělý fazolový "ajntopf"

Nejlepší večeře jsou ty jednohrncové. Když se s minimem nádobí a úsilí vykouzlí rychlé a přitom táák dobré jídlo. Co se fazolí týče, musím se jim omluvit. Už snad odjakživa jsem se na ně dívala skrz prsty. Nevím proč, měla jsem je zažité nejspíš jako takovou tu šlichtu z konzervy, s párkem. Brrrr. Takže jsem je nejedla snad od dob luštěninových polévek ze školní jídelny. Ale teď jsem fakt ráda, že jsem se rozhodla jim dát šanci. Byla by totiž ukrutná škoda neochutnat tuhle dobrotu! Inspirováno fazolemi s javorovým sirupem podle Deníku Dity P. (což se hodí, když má dneska svátek, že jo :-)). Jen jsem je mírně přiostřila a improvizovala dle aktuálních zásob. A já vím, že to říkám vždycky. Ale bylo to strašně dobrý! K tomu nesměl chybět kousek pečiva, aby bylo co máčet v té skvělé omáčce. A my jsme si ve fazolích máčely rychlý domácí chleba podle tohoto receptu, který se k tomu báječně hodil. 

A koho by třeba chtěla od přípravy náhodou odradit zdlouhavá příprava fazolí, pořád je tu plechovková možnost. A nebo je to jednoduchý - já si třeba celý balíček přes noc namočila, ráno uvařila a před večeří jen odebrala potřebnou část a zbytek schovala do mrazáku, což se kolikrát teda báječně hodí :-)


Potřebovala jsem (asi na 4 porce):

hrnek fazolí (v suchém stavu), lžíce olivového oleje, 1 menší cibule, 1 stroužek česneku, 100 g libové slaniny, asi hrnek žampionů, 3 lžíce rajského protlaku, půl kostky zeleninového biobujónu, půl lžičky chilly, lžíci medu, sůl

+ pečivo k podávání

Fazole jsem přes noc namočila. Potom je asi hodinu a půl vařila a dala stranou. V hrnci jsem si rozehřála olej a restovala na něm postupně cibuli s česnekem, po chvíli i slaninu, žampiony. Pak krátce i protlak. Potom jsem zalila asi 250 ml vroucí vody - podle oka, aby fazole byly tak akorát ponořené, a přidala jsem bujón, koření a med. Přiklopila jsem pokličkou a nechala čtvrt hodiny společně probublávat. Pak už jsem jen případně podle chuti dosolila a podávala s opečeným chlebem.


A neb zítra odjíždím na víkend na malý výlet, tak Vám ještě hezky zamávám a budu se těšit na shledání až si to zase přijuchám zpátky. Třeba u nějakého toho výletnického článku, však mě znáte :-) 

středa 26. března 2014

Za novou kolekcí Deichmannu i prima setkáním


To Vám byl zase jednou príma den. Včera, když jsem už časně z rána naskočila do vlaku a uháněla ku Praze. I to otravné vstávání s úderem páté se hned zdálo o něco míň utrpné. Čekal mě totiž báječný program. Jako první mě pozvánka na představení jarní a letní kolekce Deichmannu zavedla do krásných míst Galerie kritiků k ještě krásnějším botkám. No čučela jsem jak puk, ale zároveň jsem se fakticky těšila. A bylo na co....


Na místo jsem trefila správně kupodivu hned na poprvé (plác, plác po zádech) a samozřejmě se značným předstihem (klasika).... Takže přehlídka mohla začít. Nejprve pár slov o novinkách. Věděli jste třeba to, že od 10. března funguje Deichmannu online shop? Který posílá s nulovým poštovným, bez doběrečného či dalších poplatků a to ani nijak omezený hodnotou nákupu? A pokud objednané botky třeba nesednout, tak je lze bez problémů vrátit na nejbližší pobočce. Dooost dobrý, ne? A mimochodem na prodejnách si můžete vyzvednout poukázku 150 Kč k rozfofrování právě při nákupu přes eshop...


A pak už představení kolekce a to hned v několika kategoriích. Prezentaci dvou milých "deichmanních" slečen doprovázela ukázka obutí v akci, na modelkách a modelovi. No teda bylo na co se koukat, ať už na botky či toho sympaťáka v nich :-))) Nooo jen prostě můj fotografický um - byl opravdu zázrak, když jsem na nějaké fotce zachytila vůbec nějakou botu. A máznutí se mi vyhnout už opravdu nezdařilo. Prostě jsem fakt profi fotič!


Nu ale když už botky postávaly pěkně v klidu na výstavce, šly vyfotit o krapet lépe. No vybrala bych si, to nééé že ne. Jen škoda, že ty podpatky prostě nosit neumím.... Třeba první černé botky v druhém řádku s širokým kramflekem a páskem kolem nohy mi připadají jako bezva nadčasový kousek. A pískové na zavazování hned za nimi zase jako dělané na jarní courání....


A co se kabelek týče, taky mám rozhodně své favority. Pastelové barvy si mě získaly na první pohled. Velká, krásná a krémová by mé kabelkové sbírce taky rozhodně slušela. A na námořnické proužky jsem prostě fakt ujetá.


Všichni zúčastnění dostali deset různých symbolů, kterými se hodnotily modely, co nejvíc zaujaly...


No a když se k těm nejkrásnějším botkám rozdaly obrázky, byl čas na občerstvení. A že teda bylo z čeho vybírat. Až jsem fakt litovala, že jsem si ráno skočila na tradiční snídani k Paulovi a víc než jeden kousek quiche se do mě nevešel...


Pak jsem botám zamávala a utíkala směrem k Palladiu, kde jsem měla sraz s krásnou Martinkou. Samozřejmě vyfocení s autem nechybělo. Taky mi ladilo ke kabelce a svetru, že jo....


Ale to je tak príma ženská. A kočka! Jak jí to vždycky ohromně sluší na fotkách, tak ve skutečnosti je ještě krásnější. No fakt kost, co Vám budu povídat... Báječně jsme si popovídaly, že nám ani čas nestačil. Takže už se těším na pokračování. Nejen že jsme klábosily nad kafem a konví čaje, ale naběhly jsme samozřejmě prohrábnout i nějakou tu slevu... A taky zamávat milé Lucce. No zkrátka se to fakt povedlo.


Jakkoli to bude znít jako klišé, tak bych chtěla poslat díky do všech stran. Zastoupení Deichmannu za pozvání, Martě za skvělou společnost (a puntíkaté překvapení! :-) a taky Vám všem, co to tu čtete. Neb bez Vás by to tu neměla smysl, z toho všeho by bylo akorát tak nula-nula-prd, na taková místa a setkání bych se nepodívala a tak vůbec... Takže dík všem!

Takže se s Vámi společně se svou skvělou palačinkou tvarohovo-borůvkovou loučím a tiše obdivuju přeživší, které jsem svými dnešními moudry neudyndala do bezvědomí :-)

úterý 25. března 2014

Blond a puntíkatě dvojmo


Poslední dny se nesou v duchu skvělých setkání. A to si teda nechám líbit, prosím pěkně. A nyní se budu rozplývat na tím báječný víkendovým. Nejmilejší blonďatá návštěva z Brna? Krásný slunný den? Spousta puntíků? Výlet? A jemu přecházející večer, kdy (nejen) slaďoučká pálava tekly proudem? .... Ano, ano, to všechno si nechám líbit! O víkendu mě totiž navštívila Markétka! Famfáry, prosím. Bylo to zkrátka super! Jen fotit se vedle takové kočky má mnoho nevýhod. Třeba že ani vehementné zatahování pupku nepomůže. No nuže tu jsou mé šaty, co dobře posloužili na plesovou tancovačku a teď s džínovkou křivě zapínanou i pro malé výletění.

šaty - House, bunda - Cropp Town, kabelka - Reserved, boty, silonky - F&F, klobouk - Six

A příště o dalším neméně skvělém setkání, no už se nemůžu dočkat, jsem plná dojmů :-)