středa 31. října 2012

Šedá myš - však sama uvidíš....

Šedá přede mnou, šedá za mnou, šedá na mně... A co, že jsem možná výrazná stejně tak jako myší kožíšek (bez ukryté zlaté hvězdy pod baretem), v tolika našedlých kouscích se cítím stejně fajn jako jindy v barevném hávu. Zkrátka někdy je nálada jen a jen na nebarevno a nemusí být zrovna mrzuto - stačí si na veselo nalakovat nehty nebo v holinkách moci šlápnout do kdejaké kaluže :-)

boty - Reserved, sukně - NY, kabátek - Gate, šála - Kik, kabelka - Orsay, baret - secondhand, vysoké rukavice - House

Také se někdy cítíte prostě fajn i zbarvené jako šedé myšky? :-)

úterý 30. října 2012

Karbanátky z červené čočky

Karbanátky, rizoto, karbanátky, rizoto.... míval Lábus ve Slunce seno. Odmysleme si to rizoto a máme to tu dnes skoro stejně - jeeenže uplácáno nikoli z mletého masa, ale červené čočky. Takže nemasožravci, nechť vstoupí, nečočkaři asi ať raději zůstanou opodál.

Potřebovala jsem: půl šálku červené čočky, 1 cibuli, stroužek česneku, 1 mrkev, lžičku curry, lžičku soli, pepř, 1 vejce, libovou šunku, 2 lžíce celozrnné mouky, lžíci ovesných vloček, 2 lžíce strouhanky


Čočku jsem uvařila (10-15 minut), zcedila a nechala mírně vychladnout. Mezi tím jsem si na drobno pokrájenou cibuli, česnek a mrkev osmahla na pánvi, aby chuť nebyla tak agresivní. Potom jsem čočku, osmaženou zeleninu a koření vložila do vyšší nádoby a ponorným mixérem rozmixovala. Nakonec jsem přidala vejce a nakrájenou šunku a zahustila moukou, vločkami a strouhankou. Pak už jsem jen rukama tvarovala malé bochánky, které jsem asi 25 minut pekla na 190°.


A s čím že takový oranžový bochánek zblajznout? Já si k němu připravila bramborovo-mrkvovou kaši, aby byla oběd dokonale oranžový. Ale určitě bych se je nebála servírovat třeba vegetariánům (jooo, jen bez té šunky) v burgerové housce s nějakým dobrým dipem. A dali byste si i Vy? :-)

pondělí 29. října 2012

První sníh v šatech

Kombinovat první sníh s vytažením nových krátkých šatů společně s růžovými punčochami a podkolenkami v barvě šatů bylo v sobotu odpoledne dost možná bláznivé, ale zrovna jsem se chystali usednout do auta a vydat se vstříc obchodnímu centru (jooo, ten víkend už podruhé shodou okolností), takže mé nožky nikterak nezmrzovaly. S novým nakoupeným šatstvem, na které jste se minule ptaly, jsem totiž nevydržela nějak dlouho otálet, a proto teda můžete vidět v plné polní právě modré šatky i společně s oooobr kabelou. A myslím, že to vážně není naposled, co se setkáváte, protože se mi oboje moc zalíbilo!

šaty, kabelka - H&M, pásek - Tally Weijl, šátek - časopis Marrianne, silonky - Calzedonia, podkolenky - ?Primark?, boty, náušnice - Gate

A zdá se, že jiných než předvchodových podstřechových fotek se ještě chvíli nedočkáme, alespoň do chvíle, než se z oblohy přestanou v době focení sypat trakaře... Vy se mějte báječně a třeba příště zase někde pod širým nebem :-)

neděle 28. října 2012

Sváčové lívanečky na slano

Co si večer na rychlo vytvořit na druhý den ke sváče, to je má nejčastější otázka od začátku školního roku. Pokud řešíte podobný problém a hledáte čím občas nahradit obligátní chleba se šunkou, chcete se někde za pochodu alespoň trochu zasytit a nestrávit u plotny půl mládí, třeba se Vám bude dnešní splácaný recept hodit.

Použila jsem: jednu menší cuketu, jednu cibuli, stroužek česneku, 200 g celozrnné mouky, 180 ml mléka, 2 vejce, libovou šunku, parmezán, sůl, pepř



Cuketu, cibuli a česnek jsem nakrájela na drobno a na trošce oleje osmahla do zlatova. Ke konci smažení jsem přidala i kostičky šunky. Nechala jsem zchladnout a mezi tím jsem si promíchala mouku, žloutky a mléko. Přidala jsem osmaženou zeleninu a sníh vyšlehaný ze zbylých dvou bílků. Osolila a opepřila a smažila na pánvi ve podobě malých placiček. Těsně před odejmutím z pánve jsem je zasypala sýrem, aby se na nich trochu roztekl.


A už jen šups s nimi do krabičky a druhý den ve škole, v práci či kdesi jinde spořádat, když se hlad ohlásí. Ale pozor, aby na svačinu vůbec zbylo, chce to zvětšit dávku nebo obrnit se pevnou vůli a při přípravě neuždibovat - já jsem prostě neodolala a alespoň půlku zblajzla během smažení :-)

sobota 27. října 2012

Po roce zase "šopujeme" v noci

Včerejší noc patřila náááááákupům! V podvečerních hodinách jsme se totiž přítelem sebrali a vyrazili do víru pardubického nákupního centra, abychom se prodírajíc davem podívali po nějakých vánočních dárcích nebo s nějakou nepatrnou slevou ukořistili nějaký z dlouhou dobu vyhlídnutých kousků v rámci nočního nakupování, které startovalo osmou večerní. A zadařilo se! Nejen že jsem si koupila tu nejkrásnější kabelku na světě (však Vám ji taky jistě brzy ukážu), ale přihodila i báječné šaty a hlavně už máme více než polovinu vánočních dárků ukrytou vyčkávajíc zabalení (jooo, jsem prostě fakt posedlá, pokud je nemám s předstihem :-D). Fotky mého zjevu tentokrát svou kvalitou dost značně pokulhávají, protože včerejší vytrvalý déšť a šero netvořili zrovna ideální pár. Já navíc byla tak zoufalá, že jsem opět odcházela s vyházenou půlkou skříně, až jsem se nakonec oblékla skoro do toho samého odění jako vloni - můžete porovnat :-)


Musím teda říct, že to nakupování v noci zmáhá ještě mnohem víc než ve dne (no kdo by to byl řekl, že? :-D), takže když jsme kolem půlnoci dorazili domů, tak jsem zalehla a spala jako miminko. Jaký byl Váš včerejší večer? :-)

pátek 26. října 2012

Créme brullée

Počínající mrazivé teploty si přímo žadoní o porci nějakého výborného dezertu, které pohladí nejen na jazyku, ale i na duši. A to rozhodně tenhle geniální francouzský majstrštyk umí! Já se nad ním dlouho rozplývala jen někde v restauracích, ošidit o něj jsem se nemohla ani v Paříži, ale už vážně bylo načase, abych jeho přípravu vyzkoušela i doma. Zjistila jsem totiž, že se není čeho bát, příprava není složitá, zvládnout se dá i v domácích podmínkách a navíc hosté, kterým bude předložen, si budou vrnět blahem. Takže z toho plyne jen jediné doporučení - udělat ho pořádné množství :-)


Zhruba na 6-7 porcí jsem použila: 6 žloutků, 60 g cukru, 500 ml smetany ke šlehání, 100 ml mléka, vanilkový lusk, cukr krystal na krustičku


Vanilkový lusk jsem rozkrojila v půlce, vyškrabala semínka a i se zbytkem lusku vložila do smetany a mléka a nechala ohřívat těsně pod bod varu, nechala mírně zchladnout. Mezi tím jsem si vyšlehala žloutky s cukrem, ale ne tak, aby se vytvořila pěna. Potom jsem pomalu přimíchávala smetanovou směs, přecedila a skrz cedník pomocí lžíce ještě z vanilkového lusku vymačkala, co to šlo. Ze směsi jsem ještě z povrchu sebrala trochu vytvořené pěny a opatrně ji vlévala do mističek vhodných k pečení tak, aby se nevytvářely bublinky - pokud se vytvořily, jen jsem s mističkou zaklepala. Vložila jsem je do vyššího plechu, zalila teplou vodou do poloviny výšky mističky a pekla při 180° asi 35 minut. Krém tak mírně zhoustl, ale při vytažení se prostředek ještě při pohybu mírně třásl. Nechala jsem jej trochu vychladnout a pak uložila alespoň na 4 hodiny do ledničky. Před podáváním jsem povrch zasypala cukrem krystal a nechala ve vyhřáté troubě na maximum zapéct co nejvýše, aby se vytvořila krustička.


No představte si to, jak lžičkou poťukáte na krustičku (která se mi i podařila v omezenější míře vytvořit i v troubě bez opalovací pistole k tomu určené) a zaboříte se do lahodného vanilkového krému..... A nic víc není třeba dodávat :-)

A co Vy, už jste ho okusili? :-)

čtvrtek 25. října 2012

Meruňka s puntíky

Už jsem na to přišla! Objevila jsem přesně to, co tyhle pošmurné dny potřebují - barevnou sukni a nejlíp s veselými punčoškami. Jen co jsem si tyhle své oblékla, tak mě veselé puntíky donutily radostně běhat z pokoje do pokoje a poskakovat jako potrefená koza. A co teprve jak se v nich běhalo po městě.... Jen asi jeden velký fňuk, neb těhlech otevřených bot už si asi vážně letos moc neužiji. Ale cooo, kozačky budou taky príma :-)


... jen by se šiklo trochu méně větrno :-)


A co okamžitě po obléknutí zlepší náladu Vám? :-)

středa 24. října 2012

Podzime, ty kluku barevná!

On ten neřád podzim není pořád jenom takový nevrlý mrzout, co se na nás přes hustou mlhu, občasný déšť a nízké teploty mračí, on se umí i moc hezky usmívat. A o víkendu, to se řehtal, až se skoro za břicho popadal. Alespoň mě se tak zdálo, když jsem tou nádhernou podzimní krajinou procházela v oranžových punčoškách a nemohla jsem se nabažit všech těch barev, které si pro nás ve svých šťastnějších dnech přichystal...


Jojo, tenhle malý nedělní rodinný výlet spojený s krásnou procházkou lesem a kolem přehrady byl príma a ještě když jsme se navíc po takovém výšlapu odměnili i nějakou tou sladkou dobrotou a kafíčkem či čajem navrch.

Snad se nedělní odpoledne nestalo Vaší chvílí nudy - jak jste ho trávili Vy? :-)

úterý 23. října 2012

Pomazaná

Bývaly časy, kdy jsem pomazánky vůbec nejedla, ale ty jsou naštěstí (až na nějaké výjimky) pryč - nemohla bych totiž stále zkoušet nové a nové varianty. Baví mě přidat tu sem to a tamhle ono, čekat co vznikne a pak to celé spořádat třeba na čerstvém a měkoučkém chlebu.... A dnes tu mám rovnou tři zeleninové pomazánky (s čímž se dostávám k problému, že avokádo není nejspíš zelenina, že?), které mohou zpříjemnit třeba i kdejakou školní či pracovní sváču nebo i hosty na oslavě.

Avokádová - avokádo se stává stále profláknutějším a to je dobře! Moc zachutnalo i mě a nejradši ho mám v úplně nejjednodušší úpravě....

Avokádo jsem rozpůlila, zbavila pecky a vydlabala dužinu, kterou jsem rozmačkala vidličkou. Přidala jsem sůl, pepř a citronovou šťávu a řádně promíchala. Milovníci ostřejších chutí mohou přidat i pokrájenou šalotku (pro zjemnění intenzity chuti mírně osmahlou), chilly papričky a velmi dobré je i s rajčetem. A co teprve když si ji nabíráte tortilovými chipsy, to je bašta.


Lilková - jen jednou jsem ji okusila od maminky, celou sežrala na posezení a od té doby na ní stále myslela, až jsem ji připravila sama.

Lilek jsem rozpůlila, pokapala olivovým olejem a upekla v troubě (asi 30 minut na 200°). Nechala mírně zchladnout a lžicí jsem ho vydlabala. Přidala jsem stroužek česneku, majoránku a sůl a tyčovým mixérem vše rozmixovala.Nejlepší je ještě vlažná!


Mrkvová - má největší stálice, kterou připravuji docela často, můj přítel se po ní totiž často dožaduje...

Příprava je tak jednoduchá, že jako jediná není zdokumentována.

V pomazánkovém másle nebo žervé rozmíchám nastrouhanou mrkev nebo dvě a strouhaný sýr. Ochutím solí a pepřem a podle nálady přidám třeba kousky šunky nebo bylinek.

A jakou pomazánku máte rádi Vy? :-)

pondělí 22. října 2012

Potkáme se v zelené a třeba i růžové...

Jo - přesně v nich! Protože je pasuju za mou novou nejoblíbenější barevnou kombinaci posledních pár dní! A co když se mi ještě podaří propůjčit si od maminky tuhle krásnou bundičku - to je teprve paráda. Sice z ní vyčuhuje kus rukou, ale v takovém parádním počasí, které poslední dny panuje, je to snesitelné a prodloužené rukavice to po ránu jistí. A když si pod ní obleču jen chatrně hřejivý svetr, tak stále zuby nedrkotám, ale jen ho kombinuju s dalšími růžovkami.


Takže vstříc novému týdnu pravou vykročit, úsměv nasadit a mít se co možná nejlépe, to Vám vinšuju :-)

neděle 21. října 2012

Z obličeje na ksicht

aneb s čím se denodenně setkává má pleť při večerním či ranním čištění, při odstraňovaní všech sajrajtů.


Večerní odličovací rituál zahajuji přípravkem, kterým se zbavuji těch pár šminek, které večer na obličeji zůstaly.


Odličovací olej Saloos - neutrální, takže skvělá věc pro citlivky, kterou nanesu pár kapkami na navlhčený odličovací tampon a nemusím se bát letmo přejet i přes oči - obličej v žádném případě není vysušený a odličuje úctyhodně.

Mycí gel Lirene - určený pro normální nebo smíšenou pleť, ale jiný jsem v Lidlu prostě nenašla a musím říct, že i když trochu vysušuje, tak po něm sáhnu docela ráda. Mokrýma rukama rozemnu mezi prsty a na navlhčeném obličeji ho roztírám krouživými pohyby, pak jen opláchnu vodou. Za tu cenu je to fajn výrobek, který se u mě neztratí.

Odličovací mléko Ziaja měsíček - mé oblíbené mléko, které stojí pár korun, má ideální konzistenci, která mi pro nanášení a roztírání prsty absolutně vyhovuje a neštípe ani v kontaktu s očima, pak už jen opláchnu vodou.

Odličovací mléko Balea - zaujala etiketa hlásící absenci všech fujtajblů, po otevření cvrnkla do nosu celkem příjemná parfemace, ale celkem zklamala hrozně řidká konzistence, která není pro mé nanášení rukama moc praktická, ale oceňuji, že neštípe do očí a jinak je fajn.

Následuje odlíčení očí, kde na výrobky kladu vysoké nároky, protože mě ledacos štípe, takže už se nepouštím do žádných velkých experimentů, ale zůstávám u osvědčených produktů.


Dvoufázová odličovací emulze Ryor - jooo, tak tohle je jistota, se kterou jsou všechny nedobytné šminky z očí jako po másle jedním tahem. Zanechává sice mastné oční okolí, což mě trochu vytáčí, ale s tím si dovedu poradit použitím toniku. Jinak je šetrný i k citlivým očím a já díky němu už nemám potřebu hledat jinde.

Osvěžující odličovač očí Garnier - klasika, kterou používám už několik let a nikdy jsem proti němu neměla námitek. Ale s používáním gelových linek nebo voděodolné řasenky si poradí až, když se na něj trochu přitlačí, jinak stačí na oku chvíli podržet a všechny stíny i řasenka mizí snadno.

A nastává poslední fáze, kdy sáhnu po pleťové vodě nebo ještě lépe po toniku a pleť jím dočistím.


Pleťový tonik pro suchou a citlivou pleť Ryor - příjemná květinová vůně, nevysušuje, nedráždí, jen do očí mě docela pálí, jinak je to produkt, který bych si klidně koupila znovu a setkávala se s ním v koupelně denně dál.

Odličovací voda Synergen - jedna levná odličovací voda z Rossmanna asi za 30 Kč, která nenadchne, ale ani neurazí - neštípe, pleť nikterak nedráždí, ale na obličeji zanechává mírně nepříjemný ulepený pocit.

Hydratační tonik Lirene - tak to je má naprostá jednička, kterou jsem si už nakoupila do zásoby (v Rossmannu v aktuální akci asi za 60 Kč), během pár tahů odlíčím všechny zbytky makeupu, s klidem můžu dolíčit i oblast očí, kde vůbec neštípe, a pleť mi zanechá krásně hydratovanou, i když náhodou zapomenu na klasické podličovací namazání krémem.

A když už je obličej takto čistý, skoro jako okvětí bílé lilie, tak přichází na řadu samozřejmě mazání, ale o tom už víte....

A jaké jsou Vaše odličovací jistoty?

sobota 20. října 2012

Milujuuu Paříž, slunko a Krtka

Zdravím Vás!

Slunko svítí, já už druhý den pobíhám u trouby a cpu do ní stále další a další výtvory (to zase bude receptů), kterými následně sytím rodinu, která za mnou přijela slavit a mezi tím vším Vám dnes ukážu jen pár fotek z prostřed školního týdne. Díky bohu, že se zatím obejdu tlustých zimních svršků (i třeba protože jejich nabídka je i letos zase nesmírně žalostná - vy jste si vybrali nebo jsem divná jen já?), a tak jsem ještě vytáhla červený lehký kabátek, ranní chlad jistil teplý svetr a na hrudi mě hřál stejně Paris :-) Vlasy ve stylu nasraného lva, jak jsem si oblíbila (i třeba díky primitivní přípravě - prostě si večer před spaním smotám hřívu do čtyř malých vrkočů) na nohy neposlušné tenisky a už mažu za Ivetkou, se kterou si volný čas mezi přednáškami krátíme u kafíčka s lívanci sledováním Krtečka, který v kavárně při polední siestě běžel k mé velké radosti :-)


Takže mějte báječný den a třeba zase zítra na "poblogovanou" :-)

pátek 19. října 2012

Zeleninová směska

Už Vám jistě se samou cuketou lezu krkem, ale nedávno jsem prostě dostala další várku ze zahrady, kterou bylo třeba zlikovidovat. Ale likvidace takové zeleniny je věc tuze příjemná. Stala se tedy obětí jednoho z mých rychlých obědů, kdy jsem nehýřila fantazií a měla chuť na něco lehkého.

Použila jsem: stroužek česneku, šalotku, menší cuketu, mrkev, libovou krůtí šunku, strouhaný parmezán


Na oleji jsem osmahla šalotku a česnek a nechala zesklovatět. Potom jsem přidala na drobno krájenou cuketu a mrkev a nechala osmahnout jen tak na skus. Na konec přišla na řadu i šunka. Nakonec jsem si jen zeleninu posypala sýrem.


Určitě by se taková směska dala dost dobře použít jako příloha k dobrému masinu, já si s ní vystačila jen tak. Bavilo mě, jak zelenina krásně křupla a nebyla rozdušená až do úplného bezvědomí, zkrátka a dobře, jak Vám o tom píšu, tak mám na to už zase chuť..... :-)

čtvrtek 18. října 2012

Nohy v bílém

Pondělní podvečer, tedy ten den, kdy se v kalendáři zubilo mé jméno, byl plný překvapení. Já měla v plánu zalézt si do tepláků, teplých fusaklí, maximálně si nalít dvojku bílého a přijmout společnost pouze referátu z geografie. Ale to jsem se trochu sekla, můj milý mi totiž oznámil,že za chvíli odjíždíme na večeři, takže referát se musel spokojit s mým letmým setkáním a já na sebe už už házela první, co přišlo pod ruku a alespoň trochu by se hodilo pro takový nečekaný milý plán. Takže jsem se ani v tom cuku letu nestačila zhrozit, že jsem se konečně odhodlala k bílým punčochám, kterých jsem se tak zdráhala. Jsou totiž trochu retro a já se při jejich zkoušení vždycky vžila do malé Téry, která si to v podobných štráduje do školky a obléká se do bačkůrek s medvídky. No tak teď, o pár let později už jen s puntíky, ale nakonec jsem těm bělochům docela přišla na chuť :-)


Nosili jste je jako malé parádnice taky? :-))

středa 17. října 2012

Nudle s mákem

Prostě jsem zase jednou zatoužila pořádně si zaneřádit zuby touhle školkovou baštou. A samotná příprava je tak prostá, až jsem si ji alespoň mírně zkomplikovala přípravou domácích nudlí, čímž bylo tohle zdánlivě obyčejné jídlo povýšeno ještě na trochu vyšší stupínek a hned chutnalo ještě o trochu lépe :-) Navíc s novým strojkem na nudle se to nudluje jedna báseň... Ale i bez něj se dá určitě i v klidu vyjít a při válení, válení a válení si alespoň trochu zaposilovat.


Na dvě porce jsem použila:

nudle: 300 g hladké mouky, 3 vejce, 3 lžice olivového oleje
posyp: mletý mák, moučkový cukr, máslo


Z mouky, vajec a oleje jsem připravila těsto, které jsem nechala odpočívat v lednici (minimálně půl hodiny). Potom jsem ho ve strojku rozválela na tenké pláty a z nich vykrájela nudle dlouhé asi 10 cm. Stačilo už jen uvařit ve vroucí vodě krátké dvě minutky. Už jen posypat mákem s cukrem a zalít troškou másla.


A pak už jen pořádně makový úúúúúsměv! :-)