úterý 30. září 2014

Kterak jsem do Únětic štrádovala...


Bože, jak o víkendu bylo krásně! Bylo by tou nejvěčnější škodou při volné neděli dřepět doma na zadnici. Proto jsme se jali zase trochu prozkoumat okolí našeho nového příbytku u Prahy. Nazuli jsme tenisky a zamířili směrem k Úněticím, hned po řádném nedělním obědě. Taková procházka sluncem zalitým Tichým údolím - to je vám taková paráda! No a uznávám, že když jsem vytáhla ještě takový letně bosonohý oděv, byť do takového teplého odpoledne jako dělaný, na trasu kolem potoka, skal a lesem to úplně nebylo. Jojo, to když holka ze vsi vyrazí do vsi :-D

sukně - Reserved, tílko - uzmuto mamince, bunda - Cropp Town, kabelka - F&F

Ale táhnout se takovou štreku pěšo jen tak bez cílem, to není zas tak velkej vodvaz. Daleko líp se kiláky zdolávají s vidinou orosené dvanáctky přímo v Únětickém pivovaru. 


No a přeci jen, ať nevysedíme důlek v pivovaru, přesunuli jsme se jen o kousek - přímo k Lasíkům. To je totiž tak kouzelné místo. Kde nám tam uvařili skvělé cappucino. A to jste měli vidět tu melu, když se na pult přímo z trouby donesly čerstvé ovocné koláče s drobenkou! Fronta až na ulici a po koláčích se po pár minutách zaprášilo. Ještě že jsme si stačili kus ještě horkého nacpat do břicha. Takže po sladké drobenkové tečce byla naše výletnická mise naprosto dokonale. Že nemůže být ani řeč o nějakých bolavých nohách :-)


Co jste podnikali Vy? :-)

úterý 23. září 2014

Kokosové a dýňové máslo

... aneb říkejte mi Máša Máselnice. Listování zářijovým vydáním Apetitu mě tak navnadilo vyzkoušet hned několik receptů najednou, až z toho vznikla takhle dvě báááááááááječná "máslíčka".


Jako první jsem prostě musela zkusit tohle báječné kokosové. Možná že si pamatujete, na kouzelnou skleničku z Lidlu plné úžasné kokosové pomazánky. A po té se mi nějak záhadně rychle zaprášilo. A vidina toho, že si něco podobného vlastně můžu vyrobit sama? No jasně, sem s tím a rychle!

Navíc když stačilo rozmixovat hrnek strouhaného kokosu s dvěma lžícemi kokosového oleje, troškou cukru a půlkou vanilkového lusku. Tradááá a dílo je hotovo. Naprostá ideálka je to takhle navrch do kaše pro vytunění a krásné provonění....


Ale s nevyhnutelným koncem léta to chtělo prubnout i něco ryze podzimního. Takže už si to z lednice koulím jednu pěkně oranžovou dýni a šup s ní v tom nejlepším možném skupenství do skleničky.

Menší dýni jsem nakrájela na kostky, šoupla do hrnce, zalila trochou vody a jablečným koncentrátem (vodu+koncentrát lze nahradit jablečným džusem). A vařila a vařila ještě společně s badyánem a hřebíčkem, než dýně změkla. Potom jsem vybrala koření, trochu osladila a společně s trochou zbylé vody rozmixovala dohladka. Toť vše, je hotovo. A mazací dýni je pak naprosto skvělý třeba posnídat na čerstvém loupáku.

Prej že "kdo maže, ten jede". Tak mažu, mažeš, mažme, ať teda frčíme :-) 

úterý 16. září 2014

Ohlédnutí za báječnými prázdninami

A jsou pryč. Mé krásné a sladké prázdniny. Plné výletů, sluncem zalitých dní a nasávání té pohodové atmosféry plnými doušky. A i když jsem se o lecco s Vámi dělila, mám toho stále dost na srdci, co zůstalo nevyřčeno. A já nějak toužím zavzpomínat na ty báječné chvíle, které jsem v létě prožila. A že to stálo za to, to asi nemusím nějak zdůrazňovat, že jo :-)

Tak třeba když jsme vyrazili na takový malý rodinný výlet po okolí. A zamířili si to na zámek v Kostelci nad Orlicí. Toť příjemná procházka parkem.


I brácha je z toho na větvi...


Ideální příležitost vyvětrat pomerančové sako...


A hlavně místní kavárna je ideální místo k poobědvání. Takové masové kuličky tu byly fakt výborné. A třeba sklenka Aperol Spritzu k tomu se šikne...


Pak jsem si taky z plna hrdla vychutnávala Náplavka Street Food Fest. A ať se propadnu do horoucích pekel, jestli ten název komolím. Čert vem název, bylo to tam fajn. Slunce svítilo a já nevěděla, jakou dobrotu dřív ochutnat. Takže jsme společnými silami okusili slavný burger z Black doga, rýžové nudle s krevetami, steak z tuňáka, rilletes, čerstvé zeleninové testoviny, kapří hranolky, cupcaky či makronky.... No prostě tahle akce se povedla :-)


Jooo a s mým milý jsme se taky konečně vydali do Letohradu, do muzea Járy Cimrmana. Jeho divadlo milujeme a návštěva expozice v místním zámku byla více než žádoucí. No a byli jsme nadšeni. Podprsenka paní Šmorancové, autobusta nebo obří zuby moudrosti - to všechno jsme museli zřít.



Festivaly mám ráda. Pár už jsem jich navštívila. Ale jestli můžu zvolit ten vůbec nejlepší, Kryštof Kemp by se jím rozhodně stal. Byli jsme ve Svojšicích. No a bylo to skvělé. Jen nám trochu pršelo a byla dost klendra, ale ani tak nám to zážitek nezkazilo. Fakt skvělá organizace, spousta vyžití během celého festivalového dne, hudební program dle mého gusta. A taky spousta skvělého jídla. Za dobrou cenu, podotýkám. I skvělé pivo, Černá Barbora z Ostravaru mi opravdu chutnala. A do toho všeho sexy Ríša. Co víc dodat....


A taky jsme si užívali na oslavách s kamarády. Nechali jsme se hostit grilovaným masem a zeleninou, koupali se v bazénu, čutali do mičudy, olizovali si posolenou ruku a sosali tequilu, ale i kýbl mojita a hráli společenské hry. No není tohle idylka?


Královsky jsem se měla i na nedávné návštěvě Brna. Pozvala mě k sobě totiž má milá Markétka, a tak jsem se rozjela vyplenit zásoby. Tuhé i tekuté. To když jsme večeřeli hummus a dipy s grissiny a bagely. A taky burčák. Nebo snídali krásně voňavé a křupavé croissanty. Okusili místní frozent yogurt, doplňovaly dávku kofeinu nebo se cpali indickými specialitkami co nám síly stačily.


Zkrátka a dobře, tyhle prázdniny se opravdu vyvedli. Dovolená, výlety, snídaně v trávě, orosené sklenky vína se západem slunce, spousta skvělých setkání... Ale na nějaké velké "nostalgičtění" není čas. Věřím, že stejně báječné zážitky budou následovat. Třeba teď, když jsem se usídlila u Prahy. Čeká mě nová škola. Našla jsem si novou brigádu. A obývám nové hnízdečko... Joooo, je toho jistě spousta zajímavého i před námi :-)

Jaké byli ty Vaše, hm? :-)

pátek 12. září 2014

Růžově obuta


Čert vem tohle hnusno počasí. Já mám totiž nový boty. A jsou růžový a pohodlný jako bačkůrky. Pravé španělské espadrilky. Juch. A jsou až z daleké Barcelony - vřelý díky, Markétce! V nich se to pak trdluje na slámě... Navíc oživí i takovou ztělesněnou nudu, kterou poslední dny nosím. Na víc se nějak nemůžu vzmoct. Ale což - růžové boty vše zachrání. Jen teda když se v nich zrovna netáhnu v podvečer z bááru v deštěm v zádech... Ještě že jsem měla takový lehký krok, protože jinak by mi jistě vadilo, s jakou obutou potopou jsem se domů došourala :-) 

kalhoty - Lindex, bunda - Cropp Town, kabelka - F&F, šátek - vietnamci

Mějte žůžo víkend a nohy v suchu :-)

sobota 6. září 2014

Dýňové mini cheesecaky

Pokaždé, co začne podzim ťukat na dveře, přepadnou mě chmury. Jen ta představa - tma, zima, studený vítr, chlad, co se pomalu vkrádá pod kabát, plískanice, zchřadlé prsty a zmrzlý frňák... A to pošmurno! Ale protože se na tohle mé já poňoukající k negativismu chci zvysoka vys...kašlat, vzpomenu si radši na podzimní krásy. Mezi které rozhodně patří dýně. A na všechny ty báječný věci, které dokáže tak krásně zaoranžovět. A tak jsem ji hnedle šoupla do cheesecaku. No a jak tyhle malé košíčky dokázaly zahnat první chmury... Stačilo se zakousnout a já už viděla všechnu tu krásu... 


Potřebovala jsem:

250 g sušenek Lotus, asi 80 g rozpuštěného másla

půlku menší dýně, lžíce dýňového oleje, cca 4 lžíce třtinového cukru, lžička perníkového koření, 300 g smetanového sýra (jasně, že Palouček :-D), 250 g mascarpone, 150 g řeckého jogurtu, 100 ml smetany ke šlehání, 2 vejce

Nejprve jsem si předpekla dýni - okrájela jsem ji, šoupla do zapékací misky, zakápla dýňovým olejem, posypala trochou cukru, perníkovým kořením a dala péct na 200° asi na 40 minut - zkrátka než změkla. Potom jsem ji rozmixovala a nechala vychladnout.

Následně jsem si připravila korpus - sušenky jsem rozmixovala společně s rozpuštěným máslem a směsí jsem vycpala papírové košíčky, kterými jsem vyložila muffinovou formu. A nechala zapéct - jen na pár minutek na 180°. 

A zbývalo už jen dokončit náplň. Všechny zbývající suroviny jsem promíchala, přidala dýňové pyré, dosladila a vlila na předpečenou sušenkovou drť. A šoupla do trouby společně s pekáčkem s vodou umístěným na dně péct na 160° asi na 20 minut - než se náplň zpevnila. A tradááá, je napečeno.


Jojo, letošní podzim se určitě vyvede, co myslíte? :-)