středa 26. října 2011

Je voudrais...

Tak dlouho jsem ji nemohla najít a nedávno konečně našla - DVDčko Amélie z Montmartru. Je to jeden z mých nejoblíbenějších filmů, ne-li snad nejoblíbenější vůbec... Pamatuju si, že když jsem ho viděla poprvé, měla jsem hrozně rozporuplné pocity. Podle názvu jsem totiž čekala nějaký historický film a přitom... Naprosto to vystihuje mou představu o Paříži, kterou tak zbožňuji. Navštívila jsem ji teda zatím jen jedenkrát, ale s přítelem se tam chystáme znovu. Z filmu na mě dýchá atmosféra pařížských uliček, životu na Montmartru, umělců, kaváren, trhů s červou zeleninou... Můžu se na něj dívat pořád do kola a pokaždé mě dojme i rozesměje. A bez okouzlující Audrey Tautou a nezaměnitelné hudby si tenhle úžasný film představit opravdu nedovedu.

Chtěla bych se umět těšit z drobným maličkostí... Už od prvního shlédnutí toužím lžičkou rozbít krustičku na créme brulée, navlékám si maliny na prsty a závidím Amélii, kolikrát ji její žabka poskočí. Pro mě k Paříži patří stejně jako Eifelovka a chci žít v naději, že ji jednou potkám při procházce kolem Sacré Coeur nebo až si budu v kavárně U dvou mlýnu objednávat cappucino... Už se nemůžu dočkat, až si film zase pustím a ponořím se světa plného fantazie a představ a okolní svět z hlavy úplně vypustím!

Bez tebe by mé dnešní city byly jen skořákou citů dávných...



Pokud jste alespoň z části takoví blázni jako já, napište :-)


2 komentáře:

  1. Já se stydím, ale ještě sem to neviděla.. ale máme dvd doma a ségra je do ní taky blázen.. tak možná brzo přijde čas, kdy se do ní pustím i já.. :D

    OdpovědětVymazat
  2. Jéééé, Terezko, tak to jsi mě dostala, taky mám Amélii strašně ráda a jak píšeš je to prostě výstižný film :)

    OdpovědětVymazat

Za každý komentář přijmi můj dík!