Pojďte dál, zouvat se netřeba...

Ahoj vespolek!

Hned úvodem trochu popelu do mé blonďaté kštice - jooo, flákám to tu. A poslední dobou víc než bych zamýšlela. Ale když zasednu před počítač, prsty se po klávesnici neroztančí tak lehce jako dřív. Nějak mi poslední dobou chybí pořádnej huban od múzy či co. No ale s čím jsem na nepohodlnou židli k počítači hrcla dneska? Chtěla jsem na sebe naprášit pár věcí. V posledních měsících se událo pár změn...

První zásadní je nové hnízdečko. S mým milým jsme se vylétli a uhnízdili se u Prahy. Začala jsem tu studovat na navazujícím magisterském oboru (ooooo, jak důležitě to zní :-D), takže jsem se z malé východočeské vesničky vydala společně s pár svými švestičkami k velkoměstu. 

Nechtěli jsme byt přímo v Praze, takže jsme spíš kousek mimo, ale o to líp. Ten velkoměstský ruch mě stejně často dost ser...štve. A tady je tak krásně. Z balkónu můžeme pozorovat parádňácký západy slunce.

Třeba přes sklenku burčáku. To se z lavičky s nohama nahoře stává výhled naprosto bezkonkurenčním.

A musím říct, že jsem s bydlením tu vážně spokojená. Máme malý byteček, je tu to moc hezké a útulné. Za oknem můžu pěstovat bylinky (které mimochodem už dávno chcíply, stejně jako spousta kytek - kandiduju na pěstitelku roku) a zuřivě nakupovat doplňky. Fotka s bylinkovou parádou asi musí být fakticky stará, protože to se nám tu neproháněla ještě stáda sobů, nikde žádná vánoční výzdoba - dost divný, neb ta to tu už minimálně měsíc okupuje. Ale tu budu "vokazovat" jistě brzy...

No nic. Příležitost naše království se jistě brzy najde. Z čeho jsem taky nadšená? Z okolí. Ideální na procházky. Couračka kolem Vltavy, kolem skály, kopce a dokonce tu jsou vřesoviště. No nejde se nerozplývat.

Ale že bez práce nejsou koláče je pravda odvěká. A já měla v tomhle ohledu dost kliku. Našla jsem si supr brigádu. A to doslova koláčovou. Už od září totiž vážu kolem pasu zástěru ve Votre Plaisir, kde se rodí skvělý francouzský dobroty. Já chodím přikládat ruku k dílu do výroby či pak parádu o víkendech prodávat na farmářské trhy nebo na různé akce. Tu zrovna fotka ze Street Food ve Stromovce.

zdroj

No a pracovat v krásném prostředí zámku v Troji je prostě radost...

A o nic menší pokud je to třeba v Lucerně jako minulý týden čtyři dny v rámci Festivalu francouzského filmu. Teď v zimě se k tomu sice přidává problém - jakýho kulicha si narazit na hlavu a kolikery podvlíkačky navlíct? Ale musím říct, že mě ta práce baví čím dál tím víc. A jsem za ní fakt ráda :-)

Záhadou století ale stále zůstává jedno. Jak se taková lemra líná jako jsem já sakra ocitla na běžeckých závodech? V práci totiž jenom neujídáme makronky, ale že je společně i vyběháme. A to na Velké kunratické. A pak už jsem se jen brodila potokem a sápala do krpálu uprostřed listopadu. No to by mě ani ve snu nenapadlo. Běh totiž není žádnej můj velkej kámoš. Ale závod jsem ve šnečím tempu přežila jen s promáchanýma růžovýma ponožkama, což považuju za úspěch. A vlastně to, že jsem nebyla úplně poslední. Jen skoro, ale to nikdo nemusí vědět, že jo :-D

zdroj

Před nějakou dobou jsem byla i na prima akci - Deichmann mi chtěl ukázat novou kolekci. No a pěkné to měl. Bot bych si vybrala, že by se mi ani do našeho malého bytečku nevešly. A pár kabelek navrch. Pak jsem utřela slinu, vybrakovala raut a ve starých botách zase běžela :-)

Až jsem doběhla do předvánoční nálady. Každoročně se mě chopí už úderem podzimu. A letos tomu nebylo jinak. Takže nadšeně listuju vánočními recepty, usrkávám zázvorový čaj a spřádám plány, co komu zabalím do nejhezčího balícího papíru, co se mi povedlo ukořistit.

Zkrátka samé důvody k tomu, aby člověk vycenil do světa křivé zuby. Zvlášť když za mnou dorazí vzácná návštěva z Brna. Protože pod puntíkatým deštníkem je i hnusnej upršenej den rázem růžovější (a to je moudro jako hovado :-D)....

Zkrátka a dobře, mám se dobře. A budu doufat v nějakou tu líbačku s múzou, ať sem zaskočím častěji - přeci jen ten taneček po klávesnici je tuze uklidňující počin... Ale musím běžet podpálit první knot na věnci a pět koledy pod stromeček na náměstí. Mezi tím se budu těšit, až mi dáte vědět, jak se daří Vám, jak si užíváte první adventní neděli a jestli k nám chcete zase brzo přijít na čumendu. Mějte se! :-)