Jak mi Brno šmakovalo

No to je teda zase název...  No nic... Prostě poeticky jsem chtěla říct, že jsem byla v Brně. A nebyla to návštěva ledajaká. Že bych tam jela třeba okukovat draka, skupovat Olympii nebo se potit nad přijímačkami (to tak za měsíc). Nene, má návštěva měla daleko ušlechtilejší důvod. K jihu jsem se totiž vydala navštívit nejmilejší Markétku :-) 

Ale o tom, jak jsme dva dny probraly všechna veledůležitá témata světa, Vám tu nemusím vyprávět. Volby do Evropského parlamentu, ukrajinskou krizi, kácení deštných pralesů... A taky rozhodně nedrbaly. To nikdy.... Však taky byly tyhle duchaplné debaty náležitě situovány. Tu nad hrnkem kafe, tu nad dvoječkou, támhle nad dortíkem. Až z celé mé výpravy bylo takové malé "tůr de kavárny". No a to není vůbec špatná mise! Skóre za dva dny - vysezené důlky ve čtyřech podnicích - to jde.

Nejprve jsme zasedly na křeslo skoro identické s tím, jaké měla moje prababička, u Tří ocásků. A pozvedly šálek kafe. A čůraly  na záchod chodily za překližku. Ale to místo má takové kouzlo. A neříkám to jen kvůli té skvělé ovesné sušence. 

A neb se přiblížil svačiny čas, chtělo to doplnit bílkoviny. Takže jsme je běžely nabrat jedním sakra povedeným cheesecakem V melounovém cukru. A že říkám povedeným, tak myslím sakra sakra sakramentsky povedeným. S bílým mákem. Byl tak dobrý, že se mi o něm bude ještě dlouho zdát. Ale nějak té svačině chybělo pořád trochu ovoce. Tenhle deficit však dohnala slaďoučká pálava - takže dávka ovoce doplněna. Skvostná to kombinace. Navíc s tak milou obsluhou. A vitrínou plnou dalších čískejčků. Hmmmm, kouzelné melounově pocukrované místo.

Dilema století! Kam ale k sakru na oběd? Na výběr tolik míst. A já jsem ztělesněná nerozhodnost. Takže jsme dlouze dumaly, nad lahví fragolina až do ranních hodin. Až nakonec jako místo oběda pro následující den zvítězilo East Village - americký bar. Těšila jsem se totiž, že mi bude Luke z Gilmorek v kostkaté košili s kšiltovkou dozadu servírovat bezedné kafe a kupu hranolek. Ale Luke nikde, tak jsem si poručily pořádný hambáč a bagel. A můj cheeseburger byl dobrý, né že ne. Pošmákla jsem si. Ale že by to byl nejlepší burger v mém životě zase taky říct nemůžu, asi už jsem hrozně rozežraná a zhýčkaná. Příště bych ho vyměnila za kupu palačinek s javorovým sirupem - ty bych si taky nechala líbit! :-)

A na rozloučení s Brnem to chce zase jedno kafe. A tak jsme vyrazili do Bistra Franz. Přišlo však největší zklamání. Neměli makronku. Svět přestal mít smysl. Tak jsme zadržovali pláč na činaným kapůčem. A smutnily po mrkvovém dortu, který vlastně nakonec měly, jen nám nebyl souzen, takže odpolední kávička se obešla bez dortíku, který bych tu mohla vychválit do nebes. Škoda. Jinak mi i tohle místo bylo tuze sympatické. Kde se musí nad makronkou sedět přímo báječně.

A když jsem zrovna nevysedávala důlek v nějaké z kaváren, byla jsem královsky hoštěna u Markétky doma, kde se mi servírovaly samé dobroty. Třeba salát s řepou na puntíkatém talíře. Nebo domácí zázvorovo-citronová limoška. Nebo další báječný cheeesecake na slavném parapetě. A tak třeba báječné palačinkové jednohubky, sýry nebo skvělé scones, které musím taky někdy konečně upéct :-)

Okusila jsem však i z jiných krás Brna (ooooo jak poetické). Třeba výlet k přehradě bodl! K vodě s námi! Byl tu třeba i pan rybář s krásný puntíkatý vozíkem, to se muselo zvěčnit! A právě jsme se přehoupli k té lepší polovině článku, které doprovází hnedle lepší podívaná na Markétce uzmuté fotky. Teda nemyslím tím, že by měly být lepší kvůli tomu, že se na nich promenádujá já, překvapivě v puntíkaté sukni. Ale prostě pan Nikon se činí o poznání víc než když se snažím o fotografické umění mobilem.

Mimo courání se kolem přehrady jsme si taky vyběhly na Špilberk. Kde se samozřejmě s poetickým pozadím nesmí zapomenout zkontrolovat mobilní důležitosti. Dle zamračeného výrazu (a třech zasmušilých brad) soudím, že nevěstily nic dobrého. Asi to, že za chvíli zmoknem. A jakože fakt jo.

Tak dlouho jsem do Market hučela, abychom udělaly nějakou srandu, až mě cvakla v podivné kreaci, co měla nejspíš vyjadřovat mé momentální nadšení z návštěvy Brna. Něco jako trsni si u jezírku. 

Každopádně v Brně to byla velká sranda. Přímo obří bžunda. V té nejlepší společnosti. A tím zrovna nemyslím ty čískejčky!

Sečteno, podtrženo, byla to tuze vydařená výprava na jih. Jak jste s volnem naložili Vy? :-)