První semestr je kaput

Přeji krásný pátek,

dnes trochu jinak. Mám za sebou první semestr na vysoké. Studuji obor Veřejná ekonomika a správa a hned na začátku bych měla říct, že na vysokou jsem se hrozně netěšila. Ale na střední jsem měla opravdu dobré výsledky, učení mě bavilo a dál vzdělávat jsem se určitě chtěla. Ale už od začátku jsem s tím bojovala, nějak se totiž neumím "hodit do klidu" a už od začátku jsem z toho všeho byla vynervovaná, kvanta nových informací, nové prostředí, noví lidé, nové povinnosti, nové starosti... Neumím hodit za hlavu, když mi někdo vtlouká do hlavy, že to nezvládnu a v okolí mám hned několik takových lidí, kteří jsou právě ten případ. Nejsem přehnaně ambiciózní, spokojím se s průměrem, nerada vybočuji a to, s čím nejvíc bojuji je, překonat sama sebe. Na střední mi vyhovovalo průběžné učení, nevadilo mi se učit třeba každý den, dobrá známka z písemky pro mě pak byla takovou vzpruhou. Ale ta mi tady právě celou dobu chyběla. Všude jsem slýchala, jak je život vysokoškoláků báječný, stačí se jen naučit na pár zkoušek a zase je skoro na půl roku klid. Ale já tohle prostě neumím. Učila jsem se už v průběhu a všeho se děsila a žádná vzpruha nikde. Teď už mám po prvních zkouškách. Všechny jsem zvládla na první pokus (kromě jednoho zápočtu, který jsem udělala až napodruhé), i tu obávanou matiku jsem přemohla, i když tomu pořád nemůžu uvěřit, protože už jsem to za tu krátkou dobu stihla tolikrát vzdát předem. Řeknete si, jeden semestr a ta tu nadělá, vždyť jich zbývá ještě nejmíň pět... Ale pro mě se dostavila konečně ta potřebná vzpruha a doufám, že mi vydrží na dlouho, protože jí asi budu ještě hodně moc potřebovat. Teď mě čeká měsíc volna než začne letní semestr. Strašně jsem se těšila, až ta chvíle nastane. Hodlám s tím časem naložit, jak nejlépe budu umět. Všechno, co jsem si během víkendů strávených nad učením, odepírala si vynahradím. Chci se naučit chtít být lepší než jsem a nevzdávat to, ale na to můžu mít dobu jakkoli dlouhou, ale dokud se něco nezmění v mé hlavě, stejně toho nedosáhnu.

Věříte na osud? Je to složitá otázka a já jsem o tom vlastně ani nikdy nějak nepřemýšlela. Věřím, že věci se stát mají, tak jak se dějí a že všechno zlé je k něčemu dobré. Mě se ale před Vánoci stalo něco, co mě o tom právě donutilo přemýšlet. Je to taková hloupost, ale mě to hrozně zasáhlo. Jela jsem vlakem ze školy, byl to zrovna hrozný den, pořád jsem se někam honila a i ten vlak mi málem ujel. Když jsem do něj celá udýchaná nastoupila, zjistila jsem, že je úplně narvaný a jediné místo bylo úplně v posledním kupé. Sedla jsem si a hned se na mě začal usmívat moc milý starší pán. Pochválil mi kabát a začal vyprávět, že pracuje v oblasti módy. Po chvilce vyprávění začal šátrat ve své tašce a vytáhl vyřezávané dřevěné srdíčko a podal mi ho se slovy, že si slíbil, že pokud potká krásnou ženu, obdaruje ji. Že kromě módy se zabývá i uměním, vyřezává sochy nebo šperky. A že je tohle všechno osud, protože jemu tenhle vlak taky málem ujel a já jsem si ho v něm prostě našla, abych ho potěšila úsměvem. Neumím tu situaci popsat tak kouzelně, jaká ve skutečnosti byla, ale já si připadala jako v nějaké pohádce, pán vypadal jako opravdový kouzelný dědeček - kulaté břicho, bílý plnovous. Předpověděl mi ještě, že mi bude nosit štěstí, protože mu při vyřezávání vtiskl kousek své energie a já se s ním rozloučila a musela vystoupit. Když jsem jela domů, celé mě to tak dojalo, taková milá slova jako on mi snad ještě nikdy nikdo neřekl. Celé mě to hrozně dojímá ještě teď, když na to vzpomínám. Ale pro se o tom zmiňuji, už jsem tu psala, jak jsem háklivá na své talismany a jsem v tom hrozně pověrčivá. Proto bylo jasné, že mě tohle srdíčko bude doprovázet právě u všech zkoušek. A právě u toho  jednoho zápočtu, který se napoprvé nepovedl, jsem ho zapomněla doma...

Předchozí odstavce ignorujte, pokud Vás taková záplava písmenek děsí, já jsem jen ráda, že jsem si tu mohla utřídit myšlenky, pocity a dostat všechno ven. Těm z Vás, kteří před sebou mají ještě nějaké zkoušky nebo finišují čtvrtletkami nebo zkoušením v pololetí, přeji hodně štěstí! Pro obrázkáře ještě zachyceno pár chvil ze zkouškového a příště se ve svých výlevech zase dost omezím, nebojte :-)