Jak jsem se snažila o ta dvě písmenka....

Dneska tak prakticky o ničem, aby bylo jasno. Žádné hodnotné informace se konat nebudou. To jen tak úvodem. Ale kdo by je tu vlastně hledal.... Takže spíš jen tak informačně. I když nepředpokládám, že následující informace budou zajímat zástupy lidí, přeci jen je tenhle prostor tak trochu mým deníčkem a tím, že se mi včera s nervy na pochodu povedlo vydundat u státnic ta dvě písmenka, nesmí zůstat nezmíněno. Jo, je ze mě Bc. Chleba levnější nebude, ale těch šutráků, co mi ze srdce žuchlo... 

A že jsem poslední dobou nedělala nic zábavnějšího než prostě prachobyčejně ležela v učení, nebude ohlédnutí za zážitky poslední dní nikterak bohaté. Ale něco přeci jen přihodím. Přeci se tu nemůžu jen chvástat, že jo :-D

Nesmíte být ošizeni o instagramové přínosy. Ty fotografické skvosty. Třeba tenhle zobrazující rozklepanýma rukama focený státnicový zjev v zrcadle. A hnedle vedle radostné přivítání doma, které na mě čekalo. Plný stůl kozího sýra, uzeného lososa, caprese s avokádem... A taky čokoládové fondue, hmmm. A víno samozřejmě! Díky, díky!

Jooo ale slavení předcházely ještě o dost méně fotogenické chvilky. Nad učením, s mastným drdolem - no krasavice největší. Zvlášť když jsem se vyvalila na slunce, ať u toho šrocení chytnu třeba i trochu bronzu. Namazaná třicítkou - ať nejsem rudoch, samozřejmě... Ale co se nestalo - večer jsem v zrcadle zahlédla parádní rajčátko se spálenými koleny a břichem. Teda ne celým, ale jen dvěma špeky, které jsem měla vyvalené. No krásička :-D

Joooo a bez kafe by to nešlo. Byť ho rozhodně denně nepiju, teď jsem se stala velkým kafo-pijanem. A udělali jsme si zásobu třeba v Oxalisu. Zvlášť nejvonavější pytlíček kafe s vůní kokosového dortu jsem vyzunkla během chvilky. Díky Markétce za objevení! :-)

Z domu jsem teda moc nevycházela, ale výjimku jsem učinila sobotu předcházející dětskému dni. Jako každoročně jsme se totiž s přítelem vydali do pohádkového lesa děsit místní dítka. A prověřovat jejich schopnosti v naší mravenčí dráze. No jako bychom ze Sekorovy knížky vypadly :-D

A dostala jsem parádní dárek. Že si snad ani takový nezasloužila. Dostala jsem zmrzlinovač. Juch! To bude panečku léto. Jedna zmrzka už vyzkoušena a další budou jistě s následujícím volnem následovat. Už se těším!

A kolem obchodů jsem teda radši vůbec nechodila. Ale když jsem takhle jednou byla vlákána mou maminkou, když jsem ji dělala poradce při jejích nákupech, nešlo odolat a netáhnout si s sebou do kabinky alespoň vyzkoušet čtveřici F&F šatů - byly totiž se slevou, všechny. Ale odolala jsem a nevzala jsem si ani jedny. Ale brala bych je všechny - do posledního puntíku :-) Ale že teď nějakým těm novým šatům za odměnu odolám - to se předpokládat nedá. V něčem přece musím jít ke sponzi, že jo :-D

A čemu jsem teda opravdu neodolala byly proužkaté plavky. Jo další plavky. To už bych asi opravdu měla vyrazit k vodě :-) Ale prostě v Gatu na mě tyhle tak smutně koukaly a navíc stály dohromady jen něco přes dvě stovky. Joooo a slamák k nim byl ve slevě dokonce jen za 48 Kč, no neber to :-)

No řekla bych, že toho duchaplného plkání už bylo víc než dost. Na závěr bych Vám už jen pustila snad jen mou protistresovou hudbu (nooo, i když to s tou hudbou bude asi na pováženou :-D). Zvlášť mi přišly vhod ráno před státnicemi, když jsem myslela, že se na rozklepaných nohách neudržím. Ale jakmile jsem si zapla tyhle infantilní dětské písně, hned mi bylo do tance. Ne počkat, já tančila doopravdy :-D No jde snad odolat? 

.... protože zatvrdlej nejt je nejhorší ze závad!

Tak se mějte, moji milí! Já běžím zpátky do školy, podpořit ještě moje státnicující kamarády a pak si na nás asi trochu připít :-) Všem z Vás, kteří ještě máte před sebou nějaké ty zkoušky, držím moc palce! :-)