Nebuďme trudomyslní

V poslední dnech si se mnou bžundy neužijete (ne že by to jindy bylo lepší) a čím že to je a co mě vlastně tak zaměstnává? Skoro pořád s tím opruzuju,  jo zkouškové mi už definitivně vlezlo na mozek. Takže k zastižení jsem nejspíš jen při následujících činnostech:

• střídavě se stresuji tak, že nejsem schopná pozřít sousta a nebo se cpu sladkým a namlouvám si, že mi to pomůže na nervy - nepomůže
• sleduji nabídky cestovních kanceláří a snažím se svou mysl vrátit od hotelového bazénu a koktejlu zpátky k učení a dešti za oknem

• tupě civím do zdi nebo běžící televize, aniž bych si všimla, že dávají dokument o americkém fotbale nebo stupidní venezuelskou telenovelu
• na facebooku jsem už prohlédla všechna alba svých přátel, až jsem se musela přesunout k prohlížení fotek naprosto neznámých lidí, jako by to byla na nejzajímavější činnost

• představuji si, jak přijdu na zkoušku a učitel mi oznámí, že díky tomu, že se báječně vyspal, mi automaticky píše jedničku a že můžu jít
• představuji si, jak přijdu na zkoušku a učitel mi oznámí, že díky tomu, že se příšerně vyspal, mi automaticky píše čtyřku a že můžu jít

• těším se na všechny nenáviděné aktivity, které si namlouvám, že budu vesele vykonávat, až bude po všem 
• pěji písně proti trudomyslnosti

• trávím čas sepisováním nesmyslných seznamů toho, co dělám, a vytvářením přitroublých malůvek, místo učení na dnešních předposlední zkoušku

Takže jistě chápete, že v tak vytížených dnech na soustředěné studium čas prostě nezbývá. 

V jaké podobě se prokrastinace dostala k Vám (jestli ovšem vůbec)? :-))))