Když se ďouče z české dědiny pokusí parodovat moravské koláče, tak by jeden řekl, že to bude pořádnej průs...švih. Nemohla jsem ale jinak, na takové výborné malé koláčky chodíme totiž do pekárny a já prostě že je musím upéct a basta. Zakousnout se do okrajů plněných tvarohem, z vrchu povidlová nálož a řádně obsypáno drobenkou, hmmmm... Kdyby chudák pan pekař viděl, jak ty chudáčci koláčci dopadly... No jo, nejsou to žádný velký fešáci, ale čert to vem. Hlavně že chutnalo. A já se dmu pýchou, protože to byl můj první kynuto-koláčový pokus. A Vy to určitě zvládnete taky, jen směle do toho, budete taky jistě za pašáky :-)))
Potřebovala jsem (dva plechy koláčů):
těsto: 0,5 kg hladké mouky, 250 ml vlažného mléka, kostka čerstvého droždí, 3 lžíce krupicového cukru, 200 ml oleje, 120 g bílého jogurtu, 3 žloutky, špetka soli
drobenka: krupicový cukr, máslo, hrubá mouka
náplň tvarohová: vanička tučného tvarohu, 1 žloutek, kůra z půlky citronu, vanilkový cukr, půlka sáčku vanilkového pudinku
náplň povidlová: povidla, skořice, rum
+ vejce na potření
Začínáme přípravou těsta a pěkně od kvásku - do vlažného mléka jsem rozdrobila kvasnice, přidala cukr a lžíci mouky, promíchala dala na teplé místo vzejít. Pak jsem ho smíchala s moukou, olejem, jogurtem, špetkou solí a žloutky. Řádně jsem všechno prohnětla v pevné těsto, posypala moukou a dala kynout. Mezi tím jsem si namíchala náplně a asi po 35-40 minutách kynutí jsem se vrátila zpátky k těstu. Vždy jsem si z něj kus uždíbla a rukama tvarovala placičku, na kterou jsem vložila lžíci tvarohu a těsto jsem zabalila jako měšec, upevnila a splácla do placičky, kterou jsem položila na plech. Ty jsem pak potřela rozšlehaným vejcem a navrch vrstvila povidlovou náplň a sypala drobenkou (pak mi povidla došla, tak jsem je nahradila třeba jahodovou marmeládou). Na plechu jsem je nechala ještě asi čtvrt hodinky nakynout a pak jsem je dala na 180° asi na 20 minut péct. Potom už jen chladly na mřížce a čekaly, až se do nich pustíme (což netrvalo vůbec dlouho :-)).
Co Vy, pečete někdy domácí koláčky? :-)
Jako holka z Moravy říkám "toš povedly sa ti" :D
OdpovědětVymazatAle je ti doufám jasný, čím by se měly zapíjet! :D
Kynuté koláčky jsem taky dělala,s tvarohem :) nebyli to sice zrovna největší fešáci, ale koláčkům se to vzdáleně podobalo a chutnaly dobře :D
To mě obzvlášť těší, tak ti teda dík :-D A ani mi nemluv, včera jsem dostala jednu povinnou do pravý nohy jednu pravou domácí z Moravy (naštěstí jsem kulhala :-D)...
VymazatSama jsem koláčky dělala asi jenom jednou, ale pravidelně pomáhám babičce. Pro ni se koláče dělají tak z 2 kg mouky, takže by to bez pomoci trvalo docela dlouho.:-) I když děláme české, Morava je moc daleko.:-)
OdpovědětVymazattak já bych si i ty nepovedený klidně dala :P
OdpovědětVymazatMalé koláčky moc nepečeme, ale větší koláče ty jo, ty mám nejradši :)
OdpovědětVymazatMoc se ti povedly. Vypadají autenticky domácí :-). Ještě jsem je nepekla, byť jsem z Moravy. Raději peču české buchty.
OdpovědětVymazatMňam, hned bych si dala. :)
OdpovědětVymazatSkvěle se ti povedly!
Já jsem kynuté koláče ještě nepekla, akorát pouťové (malé svatební) a zmizely raz dva. :)
no tak to vypadá pohádkově !!!!
OdpovědětVymazatTak ty vypadají úžasně, hned bych se zakousla :-) Možná je v neděli zkusím, i když z kynutého těsta mám pořád trochu strach :-D
OdpovědětVymazat