Budapešťská okecávačka

Přeji krásné pondělí!

A jako takový start do nového týdne si dneska dáme takovou Budapešťskou okecávačku. Minule jsem se Vám snažila nějak ve zkratce ukázat hlavní cíle našeho poznávání, dneska už teda jen nějaké to žvanění k náhodným cvaknutím foťáku, znáte mě...

Je jasné, co tu nemůžeme společně neprobrat jsou hadry. Jojo, zvolit takový cestovatelský ohoz je stejně důležité jako schrastit mapu. Ba ne, důležitější. K čemu je vám plánek města, když vás dřou boty, bolí záda z kabelky nebo se při každém kroku vyhrnuje sukně, že jo. Takže já z mé skříně vytáhla ty nejpohodlnější kousky, ale zároveň jsem nechtěla žádnou nudu. Což svítivé růžovky zvolené pro první parný den i dlouhou cestu dokonale splnily. Společně s neutrálními balerínami jsem si v nich spokojeně cupitala po budapešťských chodnících.

Druhý den strávený v maďarské metropoli byl ještě náročnější, tak to chtělo povolat do zbraně pořádně pohodlné kousky. Tenisky na dlouhé courání, klobouk je jasná páka do tropů, cop ať háro moc neprudí a přizvala jsem i nově pořízenou sukni - ať žijí slevy v Reserved. Jen uznávám, že potisk tašky příliš nekorespondoval s místními památkami, nooo. Ale když tahle plátěnka je prostě nejpohodlnější a nejvariabilnější a basta :-)

A měli tam dokonce ulici speciálně pro naši rodinu :-)

Jinak tam byl teda fakt pečák, což nám trochu naše cestování upotilo, ale lepší než nějaký chcanec, že jo...

Prostě jsme jen znavené nohy zavlažovali kde se dalo a ťapaly dál...

 

Nechat se totiž odradit a přijít o taková místa. Třeba ten výhled byl prostě úžasný....

A tak vůbec, když se před námi rozevřel ten pohled na centrum, když jsme jím projížděli, tak jsme si div hlavy z okýnka nevykroutili.....

Čímž se dostávám k cestě a takovým těm praktickým věcem. Vydali jsme se teda autem, což nám zabralo tak zhruba 6 hodin. Potřebovali jsme jen slovenskou a maďarskou dálniční známku, kterou jsme koupili ve směnárně při výměně na forinty. Což je taky měna celkem sympatická - žádné smetí v podobě centů jako u eura nebo složité přepočívání, stačilo z ceny odečíst nulu a jste na přibližné hodnotě v korunách. A nakupovat se tam dalo taky celkem příjemně - co jsme tak zaznamenali, tak mnohé potraviny vyšly levněji než u nás nebo tak na stejno. Dráž bylo pak v restauracích, ale tomu se ale asi v centru hlavního města prostě nelze vyhnout, že. Zavítali jsme i do obrovského nákupního centra West End, na který jsme natrefili náhodou. Když už nic, tak je v takových místech alespoň příjemný chládek a záchody zadara :-D A taky slevyyyy :-D Ale v těch jsem si kupodivu ani nic moc nevybrala, přebráno tam bylo skoro jako u nás.

A ať máme inforamce kompletní, tak ještě o našem ubytování. Po brouzdání na booking.com jsem našla dobře hodnocený hostel Plaza, za fajn cenu, s dobrou dostupností do centra. Ve finále to byl jeden z bytů v klidnější části, s parkováním zdarma, metrem i nákupním centrem, co by šutrem dohodil. Sice jsme měli společnou koupelnu, záchod i kuchyňku, ale jen s jedním dalším pokojem, víc jich tam nebylo. Milá majitelka nás se vším anglicky obeznámila, takže i obavy z neporozumnění té pro nás šílené maďarštině byly zbytečné, a to i pak ve všech ostatních situacích.

Zkrátka a dobře, měli jsme se tam prostě skvěle....

A příště Vás vezmu třeba na naše jihomoravské dovolenkování :-) Mějte se báječně!