Procházka jarní Wroclawí

Blogový plán je pro příští dny naprosto jasný. Neb jsem se dnes navrátila z báječného víkendu stráveného v krásné polské Wroclaci, budu Vám tu o ní rozjímat. A že se mi zážitků, fotek a vjemů nastřádalo požehnaně, hodlám Vás pořádně zavalit. A začnu jen tak zlehka Co třeba takovou jarní procházku? 

Wroclaw, či chcete-li česky Vratislav, je fakt krásný město. Až jsem byla překvapená, jak moc. Osobně mám ten dojem, že všeobecně se tak "nosí" jezdit západně. Londýn, Paříž, Vídeň. Pochopitelně. Sama mám takové tužby. Ale co by ne i na druhou stranu? Na víkend do Polska? "Proooč? Co tam?".... "To co jinde a ne-li líp!". Navíc je to co by šutrákem dohodil. Od nás z východních Čech tuplem. Ani ne tři hodiny jízdy autem. A přitom tolik parády.

Už na první dojem na mě Wroclaw dýchla takovou pohodovou atmosférou. Že by za to mohlo to jaro ve vzduchu? Nevím. Každopádně toho uvolněného pocit jsem se nemohla zbavit po celé tři dny. Město to není kdo ví jak velké, něco přes 600 tisíc obyvatel. To nejhlavnější se dá v klidu obejít pěšky. Ale taky dost velké na to, aby nabídlo vše, co potřebuju k takovému výletu přesně podle mých představ. 

V první řadě třeba krásné historické centrum. Joo, informovala jsem se samozřejmě předem, ale stejně jsem byla překvapená. Moc mile. Třeba budova radnice. Ta přímo volá k focení ze všech stran, fešanda jedna. Tyčí se uprostřed hlavního náměstí, tedy na Rynku Glównym... 

Z čeho jsem si sedla na zadek? Univerzitní čtvrť. Část města kolem řeky, na ostrově, ověnčená mostky. V létě brázděná loďkami. Škoda, že teď ještě ne. Svízt si zadky po Odře a kochat se krásou téhle staré krásy by nebylo vůbec od věci.... No nic, radši vzhůru na Ostrów Tumski!

A tak vůbec, Wroclaw je tou vodou obehnaná ze všech stran. A řeka alejemi a parky lemovaná úplně láká k dlouhým procházkám. A rozjímání na lavičce.... 

Mé lajcké oko by mohlo jen tak z rychlíku taky stav ohodnotit jako "hafo kostelů". A hlavně toho hezkého červeno-cihličkového stylu. No jsem prostě architektonický expert. Takže svůj odborný výklad zkrátím.

A radši Vám ukážu další krásy města, kterak jsem se je urputě snažila zachytit skrz objektiv svého stařičkého foťáku. Sledujete na ten profesionální styl? :-D Dřepnout si, opřít o zábradlí nebo kolemjdoucího a říkejte mi profíku! 

Hezké nejen z podřepu, ale i z výšky. Víte, já na ty výšiny moc nejsem a se svými závratěmi jsem ráda, že si stoupnu na špičky či třetí špricle žebříku. Ale docela jsem se pochlapila, když jsem vyjela až na střechu místního obchodního domu Renoma a že se budu kochat výhledem. Samozřejmě s pořádným odstupem od zábradlí.... To jsou panorámata.

A to nejlepší skoro na závěr. Mé infantilní já jásá. Na řadu přichází totiž jedna z nejmenší, nejroztomilejších a nejkouzelnějších atrakcí města. Trpaslíci! Bylo jich plné město. Dohromady snad něco přes 200! A nějaké se nám podařilo v ulicích dohnat. I když ty mršky jsou někdy pěkně schovaní. No nejsou k sežřání?

"zaberte, kucííííí"

a nejhezčí opilci! :-)

K zastavení nás taky nalákal památník na kopci nad rozlehlým parkem, kde se to s nedělním odpoledne hemžilo cyklisty, běžci či "piknikisty".... 

Za nakouknutí určitě stála i Hala Ludowa. V přilehlém parku se skrývá navíc Japonská záhrada, Zoo i Dinopark. A ta zeleň vůkol....

A i mimo Wroclaw jsme zavítali. Cestou jsme si udělali malou zajížďku a zastavili jsme se v malé vesničce Miedzygórze hledat vodopády. Přivítala nás taková půvabná horská vesnička s úžasnou atmosférou. Pár chalup, místní u píva na sluníčku a do toho dva blázni s foťáky na krku fotíc vše kolem.... No ale než jsme vodopády našli, aspoň jsme se pěkně prošli, bylo to tu fakt kouzelné.

Ale vodopády, ehm teda ten trochu větší čůrek, jsme šťastně našli, tak se mohlo jet dál... 

Nebolí Vás už takhle náhodou nohy? Mě teda už docela jo. Nezdá se to, ale člověk se našmajdá. Takže by bylo celkem fajn vyhodit je na kanape a načerpat síly. Příště si třeba vyrazíme z kopejtka. Výlet jsme pojali nejen jako hon za krásami města, ale taky za nabráním sil třeba u hrnku kafe, ochutnáním a návštěvou nějakých příjemných podniků u místního zlatavého moku. A tak u toho zase třeba na viděnou příště, budete-li chtít :-)