Potkat se u Kolína... a Kutné Hory

Výýýlet? Ano, prosím! Do placatého Polabí. Vyjeli jsme obdařit návštěvou mé nejmilejší spolužáky do Kolína. Což se bezvadně hodilo do krámu. Protože toť jen kousíček do Kutné Hora, po které mé výletnické srdce prahlo už tak dlouho :-) 

Vždyť je to tak krásné město a já tam jatěživ nezavítala. Takže to jsem musela napravit. A omrknout třeba tu fešandu svatou Barborku...

Docela mě překvapilo kolik se po městě potulovalo turistů. I když bylo taková pochmurné všední ráno, tak se kapkám deště uhýbalo i dost cizinců.

Ale ani déšť mi výletnickou náladu nezkazil. Ani omylem. Navíc když den tak parádně začal jako nám. Na snídani jsme se totiž vypravili do kavárny na Kozím plácku, všude chválenou a doporučovanou. Však útulně vypadá už na pohled....

A líbil se mi i interiér. Úplně tam na mě dýchla taková domácí pohoda, když jsem tam seděla zabořená v sedačce a usrkávala tu báječnou domácí malinovku. Dali jsme si samozřejmě i kafe. To tu mají hnedle v několika spešl voňavých druzích, takže je z čeho vybírat. Jen klasickou přípravu espressa tu nedostanete. Kávu totiž připravují buď vacuum potem nebo french pressem. A teď doufám, že to nemotám, neb tomu zas tak nerozumím. Poznám jen, že prostě potom nemá pěnu - znalec zkrátka :-D Mě to nevadilo, moje "Jáva" mi moc chutnala. A když jsem k ní posnídala lehoučký jahodový dortík - oooo, tak to jooo. 

Takže posilněni takovou parádní snídaní jsme mohli brázdit místní uličky. A tu si koupit na večer lahvinku místního polosuchého bílého, tu se rozplývat nad čerstvě malovanými hrníčky...

Zkrátka a dobře na mě Kutná hora dýchla až překvapivě milou atmosférou. Že ji za to budu muset jistě brzo odměnit další návštěvou :-)

A když od snídaně vyhládne a krásy města jsou zdolány, vyrážíme na oběd. A hnedle kousek za město, ve vesničce Kaňk do hostince Na pašince. A fakt, že to byla dobrá volba naznačuje, naznačují i davy proudící poobědvat právě tady. Na nás čekalo místo na celkem příjemné zahrádce před vchodem. A vybrat si z nabídky byl celkem oříšek - chtěla jsem všechno! Až jsme si nakonec dali kopračku (protože na ní mám chuť už celé léto!) a pak pečený filet z tuňáka - kdo by to tu sakra čekal? Oboje bylo fakt dobrý :-)

Nedaleko, ve Svatém Mikuláši, jsme jen zůstali zírat na tu krásu, co vykoukla uprostřed lesa. U zámku Kačina jsme prostě museli zastavit a pokochat se.

A abych se dostala i k samotnému "potkali se u Kolína"... Bohužel jsem tu nestihla vyfotit nic z města. Ale co jsem tu poznat stačila byl příjemný podnik s moc dobrými burgery - Vincent´s Diner. Já si dala vegetariánský, z fazolí a kuskusu. No a byla jsem naprosto spokojená. Že jsem ho ani do břicha nacpat nemohla. Navíc s tou kupo domácích hranolek. Celý bar je laděný do stylu Pulp Fiction - i když tomuhle filmu jsem prostě na chuť nepřišla, tenhle americký styl je fajn :-) A klidně bych sem šla na prasáckou americkou snídani :-)

Toť mé malé nakouknutí do těhlech sympatických končin, které mě přesvědčilo o tom, že se budu muset zase brzy vydat na další průzkum terénu :-) 

Jaká jsou tu Vaše oblíbená místa? :-)