O burčáku, děkovačkách, chalupářích i o tom dalším

Krásný, leč upršený, den!

Už jsem si s Vámi zase nějakou chvíli jen tak nepopovídala o naprostých hovadinách, jak to mám tak ve zvyku. Ve foťáku či mobilu se mi nastřádalo zase pár střípků, tak se s nimi nemůžu opět nevytasit. Nechť roluje dál, kdo má volnou chvíli a hlavně nervy na mé plkání :-)

Burčák! Jeho čas nastal - třikrát hurá! Taky jsem si minulý týden udělala výpravu do vinotéky speciálně pro něj, abych tam byla první :-D Se sklenkou v ruce je i ten protivný podzim hnedle snesitelnější... Sporadicky samozřejmě :-))) Takže připíjím na Vaše, všichni moji milý čtenáři. Nestačila jsem Vám totiž ani poděkovat, že se nás tu schází taková banda, že počty pravidelných čtenářů přehouply už pětistovku, to teda čučím jako puk - děkuju Vám všem, že jste tu se mnou! :-)

No a když už jsme probrali to hlavní - tedy burčákovou sezónu a velký dík, můžeme se věnovat těm ostatním maličkostem :-D Jako jestli mi není náhodou hanba, že nesleduju takové seriály, jaké by se asi čekalo - žádné PLL, GG či co (čímž to nechci nějak zatracovat), mě se prostě neomrzí jedno velké CH! :-D Bez sledování Chalupářů by to pro mě prostě nebylo léto, prázdniny a tak vůbec. Když mi nějaký díl uteče v televizi, samozřejmě si ho musím pustit na dvdčku, abych nepřišla třeba o výlet do Prahy - můj nejoblíbenější díl :-D No ale se zářím přišel i díl poslední, takže jeden velký fňuk, zase za rok Evžene :-D 

Tímto končím odstavec, díky kterému se stanou tou nejpodivnější zastydlou osobou na celém širém blogspotu :-D

No a pokud jste pohoršeně nezavřeli prohlížeč, pokračujeme dál :-D V Hradci se poslední dobou pohybuju docela často a tenhle pohled mě prostě vždycky "zafascinuje" :-)

Tooolik bžundy jsme si užili s touhle čičinou :-D Tuhle aplikaci jsem viděla na soustředění u jednoho šestiletého chlapečka, jak se tam s ní bavil celý jeho pokoj, když po nich vysokým hláskem opakovala "bobek", "jdi do prčič" a podobné. A jednoho večera s ní přišel i můj bráška a my se jen předháněli, čí hlas napodobí srandovněji :-D Myslím, že se jmenuje Talking Cat, ale ruku do ohně bych za to nedala... No každopádně si ji taky určitě stáhněte, je to praktičtější než shánět helium :-D

A to jsem si udělala jednou radost. Na objednání opravdického BB krému jsem sbírala odvahu (a úspory :-D) docela dlouho, ale konečně jsem se rozhoupala a dlouho vyhlídnutý Cho bo Yang si konečně objednala. Na stránkách Misshy ho mají dokonce v akci se dvěma plátýnkovými maskami. No já se budu mít, až nastane chvíle velkého sysliče masek a konečně nějakou ze svých zásob jednoduše použiju bez dlouhého odkládání :-D

A taky bych Vás nemohla ošidit o tak podstatnou informaci jako že jsme se nedávno s přítelem rozhodli, že pro sebe budeme něco dělat a začneme třeba hned druhý den běháním. A že se nám odpoledne chtít nebude a vyrazíme tedy ještě ráno, než odjede do práce. Takže když se ve 4,15 rozdrnčel budík, tak jsem teda chytla pořádnou lenoru, ale nakonec jsme se přemohli. A já vzala konečně svoje zářivé trencle za tím správným účelem - tedy na takový vlažný běh a ne jen pořád stát v nich u plotny (a utírat si do nich těsto :-D). No ale holé bláznovství - tma, zima, ospalky v očích a navíc se z přilehlého lesíka ozývali dost strašidelné zvuky - nic pro poseroutku jako jsem já :-D Od té doby se nám teda takhle z rána už fakt nechce, že zajdeme sem tam o víkendu nebo navečer, ale stejně to není žádná sláva. Konec lenivé pohádky :-)))

Ale aspoň na kole jsme si nedávno na odpoledne vyjeli. Třeba kolem Komenského labyrintu. Teda zrovna tenhle asi není ten světa, ani ráj srdce, ale třeba si to po stejné trase taky štrádoval  :-)))

A po čase jsem si zase přišla dokonale na své, a to když jsme vyrazili nedaleko na koncert Sto zvířat! Bylo zrovna krásně, za vstup chtěli dvacku a já si už dlouho prozpěvovala, že nejkratší cesta do srdce chlapa vede mezi žebrama... No prostě jsem tam nesměla chybět. A po dlouhé době jsem se i procpala dopředu a koncert si tak maximálně užila se vším všudy. I s pošlapanýma botama a šťouchanci do žeber od nadšených pogovačů :-)

I do lesa se teď celkem často vydávám. Sice toho většinou moc nenajdu, ale hlavně že mám vyfocené infantilní gumáky, že jo :-))) A dneska jsme vyrazili znova a byli i celkem úspěšní - na kulajdu určitě vystačí :-)

A na závěr už jen děsně mázlá a nijak smysluplná fotka. To jen abyste náhodou nebyli ochuzeni o to, co mi poslední dny zní z bedýnek. Trávím totiž dlouhé chvíle s Freddiem, pouštím si záznamy z živých koncertů, dokumenty, nechávám si běhat mráz po zádech při jeho "Mama, just kill the man" a s povzdechem hledím do blba při "Who wants to live forever". Ale co, jasný je, že "the show must go on", bodejď :-)

A tak se mi zdá, že by to pro dnešek bohatě stačilo. Pusťte si se mnou třeba ještě nejdokonalejších šest minut, mějte se báječně a napište mi, co v posledních dnech zaměstnává Vás, pokud se Vám chce! :-)