Jen jednou jsem okusila domácí puding...

... a to stačilo, abych zjistila, že už ho nechci nikdy vyměnit za ten v prášku. Jojo, hold pytlíkový "půďa" utřel nos a musí jít stranou, když na scénu přichází jeho poctivě umíchaná domácí alternativa! A díky receptu Dity P. (protože v její kuchařce byl prostě jako obvykle daleko lepší než všechny ostatní, které jsem našla) to fakt nebylo nic těžkého. A měl jen jednu chybu - bylo ho žalostně máááálo. Takže příště povolat do zbraně dvojnásobné množství surovin... No a něco mi říká, že to bude brzy :-)))

Na 5 malých porciček jsem potřebovala: 500 ml mléka, 3 lžíce třtinového cukru, 2 lžíce kukuřičného škrobu, 1 vanilkový lusk, 2 žloutky, zhruba 2 lžíce másla, směs lesního ovoce (mraženou) + cukr na její doslazení

Ještě před přípravou samotného pudingu jsem si do kastrůlku dala svařit trochu ovoce s cukrem a nechala zredukovat přebytečnou šťávu. Tím jsem jen vystlala připravené skleničky na puding.

V odměrce jsem si odměřila půllitr mléka a 3/4 z něj vylila do hrnce a 1/4 si ponechala v odměrce, abych v ní rozmíchala cukr a škrob. Do mléka v hrnci jsem si přidala zrníčka z vanilkového lusku a i samotný vyškrabaný lusk, společně jsem nechala přivést k varu. Žloutky jsem si rozšlehala a přidala dvě lžíce horkého mléka s vanilkou. Když se mléko začalo vařit, vyndala jsem vydlabaný lusk, přidala jsem zbývající čtvrtinu mléka, ve které byl cukr a škrob, do hrnce a za stálého míchání čekala až směs zhoustne (trvalo to trochu déle, takže trpělivost a žádnou paniku :-)). Potom jsem přidala žloutky a ještě dvě minutky provařila. Na závěr jsem stáhla plamen a ještě rozmíchala kousek másla a vlila do připravených skleniček. A prostě nejlepšejší je ještě teplý :-)

Táák a teď už nezbývá než jen zkoušet další varianty - určitě brzy prubnu čokoládový, kokosový nebo skořicový. A jak jste na tom Vy, máte puding rádi? :-)