Hrady.cz - Kunětická hora

Přeji krásnou neděli!

Včera jsem se jako už tradičně touhle dobou vypravila na Kunětickou horu, kde se odehrával festival České hrady. S přítelem jsme vyrazili už potřetí a už potřetí byli vyhnáni deštěm ještě před koncem festivalu, jsme zkrátka neponaučitelní, ale hezky popořádku...

Program začínal už před polednem, a tak jsme se z rána nalodili do auta a pekli se už cestou tam, a co teprve v kolonách, které na nás po cestě čekaly hned v několika podáních. Ale autíčko jsme úspěšně zaparkovali mezi kobylinci a vyrazili pod hrad. Tam nás ale přivítala obrovitánská fronta, kterou jsme sice nevítali zrovna s nadšením, ale co nadělat, že... Takže když jsme se konečně dostali do areálu, druhá kapelu až hrála v plném proudu a my jen čučeli, kolik lidí s každým rokem přibývá. Polední slunce bylo vážně nemilosrdné, takže jsme se vyzbrojeni dekou a rybářskými židličkami usadili do stínu na nejideálnější místo přesně mezi oběma pódii a v poklidu si vychutnávali nálož hudby. Vyhrávali nám Mandrage, Horkýže slíže, moji oblíbenci Polemic, David Koller, Visací zámek nebo Monkey business. Mezi tím jsme si užívali i front na chladivé pivo, ledovou kávu, něco k zakousnutí, cisternu s vodou nebo kadibudky, protože toho se dožadovali všichni. Ale žádný stres, vše v klidu, což na těhlech akcích miluju nejvíc - tu pohodovou atmosféru.

Ale když mělo přijít to nejlepší - tedy nejoblíbenější kapely a polevení slunečního žáru, tak se v půlce vystoupení Tomáše Kluse začalo nepěkně mračit, zvedat vítr a nakonec i poprchávat. Každý se pak před deštěm chránil jiným způsobem...

Déšť ale začal být neúnosný, a tak následoval zběsilý úprk do auta, který vlastně přestal být zběsilým hned záhy s tím, když se mé boty změnili v brusle a já čekala že už už si do pojedu k pakovišti bahnem po zadku. Promočení jako myši jsme se tedy naskládali do auta a čekali. Čekali, čekali a občas vystrčili nos, abychom viděli stále větší bouřku a stále podmáčenější parkoviště, ze kterého se bude muset naše autíčko vyhrabat. Takže po takto strávené hodině jsme zavolali rosničku na telefonu, abychom se dozvěděli, že všechna mračna z celé republiky se stahují nad Pardubice, takže jsme zamáčkli slzu a byli nuceni vyrazit - jako každý rok - ještě před koncem.... Začínám Kuňku podezřívat, že je ověnčena nějakou příšernou festivalovou kletbou, která nás takhle vždycky ztrestá, ale stejně si asi nedáme říct a příští rok se jí zase pokusíme zlomit :-)

Co Vy a fesťáky, už máte letos nějaké za sebou, před sebou či jsou úplně mimo Vás? :-)