Druhá ruka - dobrá ruka

Kdo hledá, najde. Což v sekáčích platí o to víc. A já si dneska usmyslela, že se Vám tu dneska ze své záliby k přehrabování v hadrech z druhé ruky musím vykecat. Vybírat v nejnovějších a nejtrendovějších kolekcích je sice možná jednodušší, ale rozhodně ne takový vzrůšo a zábava. Mě o moc víc baví hledat opravdické poklady v secondhandových nabídkách....

• Tak za prvé, je taky sekáč a sekáč. Samo, že si mé oblibě netěší podniky, kde smrad zatuchliny práskne do nosu hned po vkročení. A kde se věci povalují na hromadách, zmuchlané a špinavé. Nenene. Raději opravdu ramínka, vůni pracího prášku... A třeba i oděv žehličkou políbený - a hned je to atraktivnější objekt.

• Vyzkoušeno mám, že pravé poklady se ukrývají v zapadlých krámcích, nejlíp na nějakém malém městě, kam si přeci jen nenajde cestu tolik módních-kousků-chtivých. A taky si tam taky zpravidla nesnaží hrát na hogofogo a kousky jsou tam většinou za směšný peníz. Nebo třeba i na váhu. 

• Též se vyplatí hlídat třeba různé akce v sokolovnách a různých sálech, kde bývají jedno či více denní nárazové prodeje. Různé firmy zavírají na do konkrétního kulturáku třeba jednou za měsíc a na půl dne rozloží svůj ansámbl. Nebo i na dýl a s postupem dní zlevňují, až je třeba těsně před koncem kus za 10 Kč.... Chce to jen očíhnout plakáty.

• A většinou to chce velikou trpělivost a počkat si, než se k dobrému kousku člověk dohrabe. Ale najít se dá, i když převládají obrovitánské neforemné hadry. Často se mi povedlo najít dokonce i kousky ověnčenými ještě originálními visačkami, nenošené, netknuté. A i když je kousek třeba nošen a stále vypadá k světu, je to alespoň záruka, že se po prvním vyprání nezkroutí ve švech nebo úplně nerozpadne jako věc jiná, třeba úplně nová.... 

• Jen pryč s konkrétní představou. Zákon schválnosti funguje neomylně a jakmile se touží po modrém svetru, zákonitě se vyrojí, až když se po něm přestane prahnout, že jo...

• Díky bohu za vracející se trendy. Holé bláznovství by bylo vyplácnout za trendovou tartanovou sukni půlku výplaty, když v každém sekáči jich je nejmíň pět. 

Já sama mám teda ze sekáčů svou skříň poměrně hojně zásobenou. A největší podíl tvoří rozhodně různé svetříky. Ty se mi nakupují asi nejsnadněji. A vybrala jsem pár mých nejoblíbenějších. Na plné čáře vítězí knoflíčkové, snad pro variabilnější využití - zapnuté do posledního knoflíku, volně přes tričko, zastrčené do sukně s vysokým pasem nebo uvázané na uzel k šatům - tak je nosím nejraděj. Vyhrábla jsem si provedení různé - klasické či netradičnější, ať už barevně (kdy vede lososový ombré svetřík), střihově (zbožňuju 3. od konce) nebo vzorově (ten srdíčkový <3). Navíc za ceny okolo 50 Kč, tak to neber, že. Zvlášť třeba takový vlněný.... Jen vyžehlit jsem je před vyfocením měla, to jo.

Ale i na různé kabáty, bundičky a saka se dá narazit. Chce to kliku, aby dobře padly. Ale když sednou, to je radosti. V takových případech je totiž ta finanční úspora už přeci jen viditelnější - dát za zimní vlněný kabát stopade či patnáct stovek? :-)

Za výborný peníz mohou do skříně slavnostně vkráčet i obyč trička, košile i zajímavější halenky. Z každého vybraného kousku mám opět radost nesmírnou - košile se srdíčky, nesmrtelné kostky, či proužky. A taky krajky a kvítka....

A stejně mám největší radost, když se mi podaří objevit nějaké bezva šaty nebo sukni. Kalhoty nemám ze sekáče ani jedny (asi protože jejich koupi nesnáším tak všeobecně - dá to fušku narvat do nohavic svou zadnici). Za to se mi poštěstilo objevit za 80 Kč ty ikonické malé černé. A tomu říkám výhra.

No nechtěla jsem nakonec jen sklouznot k chlubení "hleďte, co jsem si kdy koupila". Spíš jsem tím vším chtěla říct, že i v second handech dají najít skvělé kousky. A docela solidně se dá obléct i doslova za pár korun. Což se hodí.... Takže dodat se už sluší jenom "LOVU ZDAR"! 

Taky lovíte? Na jaký objev jste třeba nejvíce hrdí? :-)